Přečetli jsme: Z levicového vandru domů
Rubrika: Poznámky k událostem |
Většina členské základny KDU-ČSL se v současné době shoduje na názoru, že strana je v krizi. Nevídané porážky v posledních parlamentních, senátních a komunálních volbách otevřely debatu, proč se křesťanští demokraté ocitli v krizi a kdo je za tento stav odpovědný.
Určitá bezradnost a obavy nad dalším směřováním KDU-ČSL po neúspěšných červnových volbách nás nakonec přivedly do vládní levostředové koalice.
Toto nesourodé koaliční partnerství ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU se po osmi měsících vládnutí však ukázalo jako mimořádně slabé. Prvním důvodem byla pouhá většina jednoho hlasu v Poslanecké sněmovně.
Poučení z nedávné minulosti však bylo přitom na místě, neboť rok 1996 a osud druhé Klausovy vlády ukázal, že s převahou jednoho mandátu se efektivně vládnout nedá. Druhým a daleko smutnějším důvodem je fakt, že vládní koaliční dohodu jsme uzavřeli pouze s částí sociální demokracie. Události kolem volby prezidenta republiky ukázaly, že nešpidlovské proudy mají v ČSSD větší vliv, než jsme si byli ochotni připustit. Část poslanců a senátorů sociální demokracie není pro naši stranu partnerem a KDU-ČSL se fakticky podílí na činnosti menšinové vlády.
Navíc díky tomu, že ve vládní koalici dominuje sociální demokracie, která si prosadila většinu programových priorit, dostala se KDU-ČSL do určitého programového stínu, který přináší další odliv středových a konzervativních voličů od naší strany.
V současné vládní sestavě jsme navíc takřka rezignovali na snížení schodku státního rozpočtu, zastavení růstu veřejného dluhu a reformu důchodového systému. Přitom právě splnění těchto úkolů je nutnou podmínkou další prosperity České republiky.
Uvažovat v této politické konstelaci o změně důchodového systému je nemožné a navíc svoji pasivitou umožňujeme minimálně od léta 2002 nestrukturovanou debatu o sociálním státu švédského typu. Tato debata však v praxi vede k dalšímu zvýšení výdajových částí státního rozpočtu bez ohledu na ekonomické výsledky země.
Jakékoliv zvyšování sociálních dávek, minimálních platů a důchodů je potom sociální korupcí, na které bychom se neměli podílet. Za této situace, kdy se na centrální úrovni podílíme na vládní odpovědnosti a na regionální úrovni vládneme převážně s pravicovou ODS, stáváme se pro voliče nečitelnými a neprůhlednými. Volič sledující takto rozpolcenou politickou stranu získává pocit, že KDU-ČSL dlouhodobě rezignuje na program věrohodné alternativy vládnutí. Naše „ideové vyhoření" souvisí s nesprávným a nedůstojným působením v levicové vládě, pro které je nutné v souvislosti s událostmi posledních týdnů najít věrohodnou alternativu.
Nový hlas - zpravodaj KDU-ČSL 6/2003.
Autor je radní Středočeského kraje za KDU-ČSL.
Rubrika: Poznámky k událostem |