Chmurné vyhlídky ČSSD

Dušan Šrámek | 20. 4. 2003

Poslat do Kindlu

---

Koncem března se v hlavním městě konal sjezd nejsilnější vládní strany. Po řadě peripetií s volbou prezidenta republiky, kdy ČSSD občas stála na pokraji rozdělení, zde měla být opět deklarována stranická jednota. Bohužel se tak nestalo.

I když bylo schváleno nejvyšší vedení strany bez větších obměn, je nepochybné, že koroze strany dále postoupila. Ještě před dvěma lety měl staronový předseda Vladimír Špidla podporu téměř devadesáti procent delegátů sjezdu. Dnes se tato podpora scvrkla na pouhých pětapadesát procent. Ještě výstražnější než toto číslo je však podpora, jaké se dostalo jeho protikandidátovi. Jiří Rusnok vstupoval do klání o post předsedy strany jako outsider a ke kandidatuře se rozhodl až druhý sjezdový den. Navíc měl za sebou odvolání z postu ministra průmyslu a obchodu a útoky z médií, že na Pražském hradě volil Václava Klause. Za takovouto „černou ovci" se obvykle staví pouze pár stranických kverulantů. Ovšem Rusnokovi dali své hlasy jak zbývající protikandidáti Jana Volfová a Josef Dobrý, tak i dalších téměř sto padesát delegátů. To ukazuje, že i když opozice proti současnému vedení není schopna ho vážně ohrozit, postupně se stává silou, která získává uvnitř ČSSD reálné pozice. Na druhé straně se nezdá pravděpodobné, že by „Rusnokovo" křídlo dokázalo získat stranickou většinu. K tomu mu chybí jednotící linie odporu. Navíc sám bývalý ministr není osobou, která by dokázala svým charismatem strhnout davy.

Navzdory očekávání sice proti Špidlovi nevystoupili Zdeněk Škromach či dokonce Stanislav Gross, u obou jde ale spíše o problém osobní odvahy než o naprostý souhlas se Špidlovou politikou. Přitom v případě Škromacha, jehož názory jsou víceméně jasné, by pod jeho vedením byla jasná i politika ČSSD. To se ovšem o korunním princi Grossovi říci nedá.

Z politických a programových otázek byla vyřešena snad jenom jediná: socialisté se i nadále nebudou spolčovat na nejvyšší úrovni s komunisty a pokusí se udržet dnešní vládní sestavu. Další programově politické body však jako by neexistovaly. Co například bude dále s rozdělanou reformou veřejných financí či veřejné správy? Apel ministra financí Bohuslava Sobotky na potřebu, ba nutnost fiskální reformy zůstal oslyšen, a vůle k reformě se nedostala ani do závěrečných sjezdových dokumentů. Naopak prohlášení prvního místopředsedy Grosse, že je třeba provést inventuru toho, s čím šli socialisté do vlády, může celou reformu nadále zpochybnit. Vždyť šlo téměř vesměs o kroky, které by státní kasu nadále zatížily. Polovičatě pak působí prohlášení k Iráku. Zatímco sjezdové stanovisko je jasně protiválečné, významná část ČSSD okolo silových ministrů jednoznačně inklinuje k pomoci spojeneckým vojskům.

Dá se očekávat, že po vzrušených dnech bude alespoň po nějaký čas uvnitř ČSSD klid. Jak dlouho potrvá, je však otázkou. Žádný z personálních ani věcných problémů totiž nebyl rozhodnut, ale jen odložen, takže se dříve nebo později zase objeví.

Revue Politika 4/2003

Poslat do Kindlu

---

Diskuse