Podnikání je „cool“

13. 4. 2009

Poslat do Kindlu

---

Státy začínají soutěžit o přívětivější podnikatelské prostředí, studenti se hrnou na školy a Světová banka každoročně publikuje hodnotící zprávu. Podnikání, po řadu let zatracovaná profese, je opět na výsluní.

Triumf podnikání plyne z technologické změny, již symbolizují tři zásadní vynálezy: osobní počítač, mobilní telefon a internet. Web například poskytuje podnikatelům levnou a interaktivní platformu. Meg Whitman zbohatla vytvořením online tržiště eBay, kde mohou lidé nakupovat a prodávat, aniž by se kdy potkali. Armáda do pyžama oděných bloggerů opakovaně vypekla svými žhavými novinkami deníky s dlouholetou tradicí. Vývoj tzv. cloud computing (sdílení hardwarových a softwarových prostředků pomocí sítě) poskytuje malému týmu možnost, jak bez zbytečných výdajů využívat výhod velkých organizací. Malí podnikatelé, ať už jsou ve své kanceláři nebo v hotelu na druhém konci světa, mohou díky svému laptopu získat přístup k sofistikovaným obchodním službám.

Uvedený vývoj byl krom technologií podpořen i kulturní proměnou: aktivita, jež byla dříve považována za okrajovou až trestuhodnou, se stala „cool“ – oslavovanou politiky a vítanou nastupující generací. Oxfordská univerzita byla vždy považována za školu, jež podnikání nepřeje. Ostatně i její studenti vždy toužili spíše po kariéře ve státní správě nebo v právní firmě než v obchodě; nedejbože aby sami podnikali. Dnes má Oxford úspěšnou obchodní fakultu, Saïd School, s centrem pro podnikání a rostoucím inovačním a obchodním parkem, jenž se snaží propojit univerzitní vědce s podnikateli.

V poválečné době byli podnikatelé z ekonomiky téměř vyloučeni. Pozornost se soustředila na tradiční faktory produkce – půdu, pracovní sílu a kapitál – a na cenový mechanismus. Schumpeter byl se svými argumenty osamocen, když tvrdil, že nejsilnější zbraní pro konkurenceschopnost nejsou nízké ceny, ale nové myšlenky.

Dnes jsou podnikatelé součástí hospodářství. Ekonomové si uvědomili, že hrají při vytváření nových podniků, komercionalizaci nových nápadů a při ověřování si, co funguje a co ne, hlavní roli. William Baumol umístil podnikatele do centra své teorie růstu. Paul Romer ze Stanford University argumentuje, že „ekonomický růst nastává vždy, když lidé použijí zdroje a přesunou je hodnotnějším způsobem jinam. (…) Pochází z lepších receptů, ne z více vaření.“ Edmund Phelps, držitel Nobelovy ceny, říká, že postoje k podnikání mají na ekonomický růst velký vliv.

Dalším důvodem, proč se podnikání dostalo do centra zájmu, je skutečnost, že byla porušena „smlouva“ mezi velkými společnostmi a zaměstnanci. Velké firmy poskytovaly v řízeném kapitalismu dlouhodobé záruky výměnou za neutuchající loajalitu. Od 80. let 20. století začaly – nejprve v Americe, poté i v ostatních vyspělých státech – počty svých zaměstnanců snižovat. V 60. letech prošli pracovníci do důchodu v průměru čtyřmi zaměstnavateli. Dnes jich ozkusí osm, než jim je třicet.

Podnikání se stalo součástí mainstreamu i díky postoji některých institucí. V roce 1998 učinila HBS z podnikání základní kámen ekonomického vzdělání. Arthur Rock Centre zaměstnává v současnosti kvůli podnikání třicet profesorů. Vliv mají i média. Programy, v nichž se podnikatelé snaží zaujmout svými nápady, se vysílají ve dvanácti zemích. Obdoba show „Účetní“, jejímž prostřednictvím hledá Donald Trump svého „nástupce“, se objevila už i v čínské státní televizi.

Vlády dnes soutěží o to, kdo pro podnikatele vytvoří lepší podmínky. Světová banka začala v roce 2003 publikovat pravidelnou výroční zprávu „Obchodování“, v níž hodnotí státy, pokud jde o jejich přívětivost k podnikání. Ukázala, že ekonomická prosperita jde ruku v ruce s propodnikatelským prostředím; objevují se v ní přesná data, o nichž se vědělo jen mlhavě, a umožnila občanům i investorům porovnat jejich zemi se 180 dalšími. Některé státy od roku 2004 zveřejnily i tisíc reformních návrhů. V letech 2007–2008 se mezi předními reformátory umístily tři africké státy: Senegal, Burkina Faso a Botswana. Velký pokrok učinila také Saúdská Arábie. Zahanbit se nenechaly ani nejbohatší státy: například Kanada je známa tím, že k založení firmy je zde třeba jen jediné procedury. Indie se ve svých reformách soustředila na technologie (pro podnikatele zavedla elektronickou registraci), Čína usiluje o lepší přístup k úvěrům.

Podle mnohých přispěla Světová banka k lepšímu podnikatelskému prostředí právě zprávou „Obchodování“ než půjčováním svých peněz.

Z The Economist, 14. března 2009, přeložila Iveta Frízlová. Redakčně upraveno.

Revue Politika 4/2009

Poslat do Kindlu

---

Diskuse