Klamná naděje pro Zimbabwe

18. 2. 2009

Poslat do Kindlu

---

Jihoafrická republika vyžaduje pomoc Západu pro „vládu jednoty“ Roberta Mugabeho. Jak odpovědět?

Jihoafrická republika vyhrála další kolo své neúnavné kampaně udržet v Zimbabwe vládu Roberta Mugabeho. S pomocí svých spojenců ve Společenství pro rozvoj jižní Afriky úspěšně přinutila vůdce opozice Morgana Tsvangiraiho, vítěze loňských prezidentských voleb, aby přijal podřízenou roli ve „vládě jednoty“ vedené čtyřiaosmdesátiletým vládcem. Dohoda, které Morgan Tsvangirai několik měsíců statečně vzdoroval, svěřuje Mugabemu vládu nad posledními fungujícími institucemi v zemi – armádními a policejními silami, které vedou kampaň plnou vražd, znásilňování a mučení proti opozici a aktivistům hnutí za lidská práva.

Tsvangirai ustoupil, protože si uvědomil, že strašná humanitární situace v Zimbabwe mu nedává mnoho jiných možností. Organizace spojených národů odhaduje, že jen tento měsíc bude potřebovat potravinovou pomoc sedm z devíti milionů obyvatel, kteří zůstali v zemi. Epidemie cholery zatím nakazila 62 000 lidí a 3 100 jich zemřelo. Školy, nemocnice i podniky jsou zavřené, národní měna byla znehodnocena a nezaměstnanost překročila devadesát procent.

Opozice bude pověřena řízením ministerstva financí, zdravotnictví a školství, což jí, jak doufá, umožní přijímat a rozdělovat pomoc, která by měla zabránit masové smrti hladem nebo v důsledku nemocí. Jak Jižní Afrika a její mandant ještě cyničtěji kalkulují, donutí jmenování Morgana Tsvangiraie do vlády Spojené státy, Velkou Británii a ostatní západní vlády, aby zrušily sankce a obnovily ekonomickou pomoc, a zabránily tak jinak nevyhnutelnému kolapsu režimu Roberta Mugabeho.

Utrpení Zimbabwe je skutečně závažné, ale Obamova vláda i vlády ostatních západních zemí by měly jihoafrické požadavky odmítnout. Již dlouho je jasné, že Zimbabwe se nemůže uzdravit, dokud zůstane Mugabe u moci. Jihoafrická republika a jiní sousedé, kteří trvají na podpoře zločinného režimu, mohou svobodně poskytovat pomoc. Ale západní vlády musí pokračovat v sankcích, zejména těch, jež jsou zaměřeny vůči jednotlivým členům Mugabeho režimu a firmám, které řídí.

Americké ministerstvo zahraničí ve svém prohlášení oznámilo, že vláda bude uvažovat o další pomoci a zrušení sankcí „až poté, co uvidíme důkazy o skutečném sdílení moci a všeobecném a efektivním vládnutí“. Co by to mělo obsahovat? Sám Morgan Tsvangirai požaduje osvobození více než třiceti aktivistů opozice z vězení. Musí být odhlasovány zákony, které dávají opozici určitou kontrolu nad bezpečnostními silami a které nahrazují prezidenta centrální banky, Mugabeho dávného přítele, technokratem. Musí být uvolněna omezení tisku a umožněn přístup zahraničním novinářům. A možná to nejdůležitější: vláda musí odsouhlasit plán nových prezidentských voleb se zárukami nestrannosti a plného mezinárodního dohledu.

Pokud by byly uskutečněny tyto kroky, může mít západní pomoc Zimbabwe nějaký smysl. Ale ony nenastanou. Mugabeho jedinou zásadou je heslo „Zimbabwe je moje“. Prvním krokem jakékoliv záchrany musí být vypáčení země z jeho sevření.

Z The Washington Post, 5. února 2009, přeložil a redakčně upravil Vladimír Gregor.

Revue Politika 2/2009

Poslat do Kindlu

---

Diskuse