REACH bude stát české firmy miliardy

Lukáš Kovanda | 20. 5. 2008

Poslat do Kindlu

Žil jednou jeden truhlář, Franco se jmenoval, jenž zdědil na Sicílii prosperující dílnu. Před ním ji rozvíjel jeho otec, děd, praděd a další předci, které již nikdo nedokázal přesně spočítat. V té dílně zaměstnával zručné řemeslníky, společně vytvářeli nábytek, jehož šarmu mohl konkurovat jen ten půvabných Siciliánek. Firma po staletí rozkvétala, mafii nezajímala - pro ni byla jen malou rybkou. Jenže pak přišel REACH a...

A pohádky je konec, chtělo by se říci. Počínaje 1. červnem 2008 začíná fáze předběžné registrace v rámci mamutího programu Evropské unie s kódovým označením REACH (Registrace, Evaluace, Autorizace a případně restrikce některých CHemikálií). Co legislativa REACH znamená v praxi?

Veškeré firmy se sídlem v zemích Evropské unie, které vyrábějí nebo dovážejí chemické látky či předměty, z nichž jsou tyto látky uvolňovány, a výhradní zástupci výrobců z třetích zemí se musí povinně předregistrovat do 1. prosince letošního roku. Pakliže tak neučiní, budou nuceny odejít z byznysu, jelikož jejich podnikání bude nezákonné.

Po předregistraci bude následovat fáze registrace - ta už je zpoplatněna. Teprve poté přichází na řadu testování dané látky příslušnými orgány v autorizovaných laboratořích, jež určí míru, v jaké je substance škodlivá životnímu prostředí, a případně látku zakáže. Povolenky budou opět zpoplatněny - bude je vydávat Evropská agentura pro chemické látky, která byla zřízena speciálně pro potřeby programu REACH v Helsinkách.

Fundované odhady říkají, že český chemický průmysl přijde toto papírování spjaté s programem REACH až na deset miliard korun. Značnou zátěží bude hlavně pro malé a střední podniky, a to v celé EU - třeba i pro pomyslnou dílnu našeho Franka.

Jen si to představme. Franco, jenž byl v životě nejdále se školou v Neapoli (Sicílie je hezká, proč jezdit jinam?), bude najednou nucen čile korespondovat s jakousi agenturou v Helsinkách. Při výrobě nábytku totiž používá lepidlo, které uvolňuje látky, o nichž musí být orgán Evropské unie zpraven - jinak se Frankův staletý byznys stane trestnou činností. A co hůř, s agenturou se italsky nedomluví. Vlastně je odsouzen k tomu, aby si najal ne zrovna nejlevnější konzultantskou společnost, jež bude s Helsinkami korespondovat za něj.

Aby tedy mohl Franco dále vůbec podnikat, bude muset investovat hodně času do přípravy papírování a utratit hodně peněz za konzultace a poplatky Helsinkám, pardon, Bruselu. Bude i nadále ziskový? A konkurenceschopný? Velké společnosti, přestože jsou poplatky odstupňované, papírování spjaté s REACH přece jenom tolik nepocítí, neboť za ně vydají relativně mnohem nižší procento celkových prostředků.

Co REACH přinese? Těžko říci, Brusel každopádně získá výtečný přehled o tom, který podnik, firma či dílna nakládá s jakými chemickými látkami. Co dále? Řadě dotčených malých a středních podniků se ztíží živobytí, řadě poradenských firem navázaných na úřady EU naopak přibudou kšefty. Práce - kvůli helsinské agentuře - přibude eurounijním úředníkům a přibude tedy jistě též úředníků samých. Ze dvou třetin budou živi z poplatků spojených s REACH a z jedné třetiny z rozpočtu EU.

To vše zní zase jako pohádka - teď jako ta o Kocourkovu. Bohužel, je to realita.

Revue Politika 5/2008

Poslat do Kindlu

Rubrika: Poznámky k událostem |