Hazardní hra

Jaroslav Pešek | 6. 10. 2014

Poslat do Kindlu

---

Zdá se, že Západ si s Ruskem neví rady. Stupňuje sankce, zatímco jejich důsledky se obracejí proti němu samotnému. Sankce vyvolávají větší znepokojení mezi obyvatelstvem a podnikatelskou sférou v zemích EU, než v samotném Rusku. Vrcholní představitelé  EU a nechápou smysl Putinových slov, ani jeho činy. Rusko rozdává karty a v této hazardní hře má prozatím navrch.

Dopracovali jsme to až k situaci, kdy nám politici škodí svou nečinností a diletantstvím dokonce i v mezinárodním měřítku a reálně tak ohrožují stabilitu a mír v Evropě. Jak jinak nazvat primitivní populismus typu „vlk se nažral a koza zůstala celá“. Zavádíme sankce prakticky sami proti sobě a Rusko pokračuje v agresi a nehodlá se ani dohodnout. Naopak, „radí“ jiným zemím,jak by měly postupovat a EU i NATO mu stále ustupují. 

Také jste si všimli, jak byl odcházející předseda Evropské komise Barosso překvapen, když mu Putin řekl, že může být za dva týdny v Kyjevě? Nejznámější Portugalec asi doposud žil v nějakém skleníku nebo sterilním, umělém světě. Vyvedla  jej z míry Putinova drzost, o které si „cvrlikají špačci“ po celém světě.

Takové slabé a nekompetentní máme politické vůdce a toho právě plně využívá Vladimir Putin. Mnoho komentátorů obhajuje impotentní postup evropských vůdců tím, že Putin má výhodu autoritativního systému, zatímco v demokratickém světě se musí dosahovat konsensus jednáním a za cenu kompromisů. S tím nelze souhlasit. Doba ve které žijeme, vyžaduje ustanovení takových schvalovacích a kontrolních mechanismů, které demokratický systém budou upevňovat a nikoliv z něj dělat prostor pro alibismus politických neumětelů.

Hazardní hra, kde karty rozdává falešný hráč Putin, pokračuje s účastní karbaníků, kteří mají hollyvoodské úsměvy, ale karty hrát neumí. Skočili na každé blufování a hrozí, že hazardní partii mohou prohrát. Nechceme-li se dočkat podobného scénáře jako ve starém českém filmu „Knoflíková válka“ a uslyšet od politiků „Kdybych to byl věděl,tak bych jsem sem nechodil“, tak musíme jednat.

Situace už zašla tak daleko, že je potřeba přistoupit ke krizovému plánu. Hrozí zhroucení nejen EU jako celku, ale také nastolení geopolitického rozdělení světa podle ruského scénáře a krach dosavadní bezpečnostní strategie. Jak by měl takový evropský krizový plán vypadat?

V co nejkratším čase svolat konferenci států o bezpečnosti a spolupráci v Evropě včetně Ruska. Tato konference by přijala program spolupráce a bezpečnosti, který by efektivně řešil nahromaděné problémy.

V jednotlivých státech je potřeba zakládat občanská sdružení, která by formulovala mandát pro jednotlivé republikové delegaci s cílem zajistit veřejnou kontrolu uskutečňování přijatého Programu spolupráce a bezpečnosti v Evropě. Měly by stanovit konkrétní a kontrolovatelné úkoly jednotlivým ústavním činitelům státu a nekompromisně řešit jejich neplnění odvoláním zodpovědných funkcionářů z funkcí.

Novelizovat a aktualizovat dohody a mezinárodní smlouvy v souladu s přijatým Programem. Zároveň  demokratizovat a aktualizovat mezinárodní smlouvy, související se základními zákony – ústavou EU.Zavést systém efektivních schvalovacích,řídících a kontrolních mechanismů.

Tento plán je možné uskutečnit jen za předpokladu, že mu politické elity dají zelenou. Zkušenost nám ovšem napovídá, že mnozí to neudělají, protože jsou na výplatní pásce Kremlu a jiní prostě proto, že do poslední chvíle sondují, co pro ně bude nejvýhodnější. Obě tyto skupiny politiků by měly být v zájmu nás všech odvoleny z funkcí. 

Revue Politika 10/2014

Poslat do Kindlu

---

Diskuse