Klíčový summit ve Walesu

Ondřej Šlechta | 4. 9. 2014

Poslat do Kindlu

---

Pomalu bychom si měli zvykat na to, že každý summit Severoatlantické aliance předjímá novou strategii, vizi a smysl existence. Ten, který dnes začíná ve Walesu, chce pozornost NATO více obrátit k jeho původnímu smyslu, kterým je kolektivní obrana.

Fakt, že NATO spojilo velkou část své moderní historie právě s válkou proti terorismu, vedl k tomu, že se na aliančním summitu v Lisabonu v roce 2010 čím dál častěji mluvilo o nových úkolech aliance, mezi které měla patřit humanitární asistence, nebo zásahy proti teroristickým buňkám po celém světě. Aliance nerezignovala na to, kvůli čemu byla v roce 1949 založena, ale pod vlivem atmosféry restartu ve vztazích s Ruskou federací se diskutovalo dokonce o možnostech, že by aliance mohla s Ruskem spolupracovat na protiraketové obraně.

I když se v roce 2011 zdálo, že se obrysy nové aliance vznikají na troskách Kaddáfího diktatury, důsledky operace jsou dodnes z bezpečnostního hlediska diskutabilní. Po čtyřech letech od lisabonského summitu tak aliance čelí dosud největší evropské bezpečnostní krizi, jakou Evropa od války v bývalé Jugoslávii nezažila.

Opatření k ujištění spojenců

Nadcházející summit, který je již tradičně nazýván přelomovým, chce zřetelně reagovat na ruský postup vůči Ukrajině přijetím tzv. Akčního plánu připravenosti. Východní spojenci jako Polsko a pobaltské státy chtějí ujištění, že to aliance myslí s kolektivní obranou vážně. NATO jim vyjde vstříc vytvořením mobilní brigády, která by byla schopná efektivně zasahovat, pokud by se situace podobná té na Krymu měla opakovat. Zároveň by aliance měla provádět větší množství a více robustních vojenských cvičení, která by prezentovala její odhodlanost a připravenost k obraně. Pobaltské státy navrhují vybudovat stálé základny NATO podél všech hranic s Ruskem, zvýšit přítomnost letadel a lodí Aliance v Baltském a Černém moři, ale až summit ukáže, nakolik se podaří přesvědčit například skeptické Německo.

Bezpečnost není zdarma

S tím však souvisí další z klíčových témat summitu - výdaje na obranu. Diplomaté od schůzky očekávají, že by mohl zavázat členské země alespoň k udržení současných výdajů na obranu s tím, že by až 20 procent šlo na investice do moderních obranných technologií. Především Spojené státy zdůrazňují, že není únosné, aby „američtí daňoví poplatníci neustále dotovali“ obranu Evropy. Realita, kdy USA dlouhodobě hradí přes 70 procent aliančního rozpočtu, už není dál možná.

Afghánistán

Neméně těžkou hlavu dělá alianci Afghánistán. Letošní summit měl politicky završit působení pod hlavičkou ISAF a podle původních plánů již dnes měly být s novým afghánským prezidentem podepsáné smlouvy, bez kterých se komplikuje budoucnost výcvikové mise po roce 2014. Jenomže vyhlášení celkového vítěze voleb díky sporům mezi dvěma hlavními kandidáty vázne.

Otázka rozšiřování

Již v červenci bylo přijato rozhodnutí, že na summitu ve Walesu nebude přizvána žádná další země a ani pozdější eskalace ukrajinské krize na tomto rozhodnutí pravděpodobně nic nezmění. V souvislostí s ruskými akcemi na východě Ukrajiny se navíc zdá evidentním tvrdý fakt, že rozšiřování NATO prozatím narazilo na své realistické hranice. To bude vnímáno negativně Gruzií, která chování Moskvy sleduje se značnými obavami a která pravděpodobně představuje nejlépe připraveného kandidáta na členství v alianci. Váhavost NATO tak může částečně poškodit jeho kredibilitu.

O krok pozadu

Nelze se zbavit dojmu, že aliance zůstává v konfrontaci s hlavními výzvami o krok pozadu. Stačí porovnat přístup Moskvy, pružně reagující na měnící se situaci a postoj amerického prezidenta, který v předvečer summitu rozptyluje pobaltské obavy a ujišťuje, že aplikace článku 5. se vztahuje i na východní členy aliance. To je trochu méně, než by se čekalo a slušelo.

Nezapomeňme na to, že den před začátkem summitu došlo k překvapivému zvratu v rusko-ukrajinském konfliktu. Pokud by Rusko a Ukrajina skutečně uzavřeli příměří, znamená to, že ukrajinský prezident Porošenko v konfrontaci s neochotou Západu výrazněji podpořit Kyjev dal přednost dohodě s Vladimirem Putinem, což by bylo faktickým uznáním jeho vítězství. Smysl by to dávalo takový, že ve chvíli, kdy má summit rozhodnout, jak se vyrovnat s návratem atmosféry studené války a jak stát jednotně, se Moskva pokusila vrazit mezi alianci klín. Jak se s tím NATO vyrovná a zda nepodlehne aktuálnímu dojmu uklidnění situace také předurčí její budoucnost.

Revue Politika 9/2014

Poslat do Kindlu

---

Diskuse