Úvodní stránka  »  Články

Par Avion XIX.

21. 8. 2014
Poslat do Kindlu

Rubrika: Par avion  |  

Nejnovější přehled zahraničních think-tanků a tisku tentokrát netradičně v podobě speciálu o dění v Iráku.

Správná, ale riziková strategie

Nová strategie amerického prezidenta v Iráku stojící na leteckých úderech, vyslání amerických poradců a dodávkách zbraní je v zásadě správná. Správná je i podpora Kurdů, kteří nejvíce riskují a jejichž osud má největší dopad na osud zbývajících iráckých menšin.

Tato strategie s sebou ovšem nese tři hlavní rizika:

1) Hrozí, že se IS stane jedinou relevantní sunnitskou silou v konfliktu, bude stabilně posilovat své pozice v Iráku a začne být hrozbou i pro území Libanonu, Jordánska, Saúdské Arábie nebo Turecka.

Z tohoto důvodu potřebujeme, aby byl IS i nadále velmi extrémní v chování vůči svým sunnitským souvěrcům. Aby byl sám sobě nepřítelem a nemohl se stát sjednotitelem sunnitského odporu a organizací, schopnou vytvořit stabilní vládu.

Vzhledem k tomu, že IS je zatím dostatečně sebedestruktivní, je sázka proti jeho trvalejšímu úspěchu sice rozumná, ale v žádném případě jistá.

2) Je evidentní, že vzestupu IS v Iráku výrazně napomohlo etnické a konfesní rozdělení země, zvýrazněné Malíkího kombinací autoritářství, korupce, oslabování celonárodního charakteru a efektivity bezpečnostních složek a tendence využívat šíitské sektářství proti iráckým sunnitům a Kurdům.

Maliki zemi rozdělil a podkopal. Odcizil si sunnity a posunul Kurdy dále směrem k nezávislosti. Snažil se co nejrychleji zbavit amerických poradců a ti tak nemohli pomoci s ustavením skutečně celonárodních a efektivních bezpečnostních složek.

Obamova strategie směřující k vytvoření nové irácké vlády a odvrhnutí Malíkiho je krok správným směrem. Maliki podkopal celonárodní jednotu natolik, že nějaká forma federalizace, ochraňující sunnity a Kurdy se zdá nevyhnutelná.

Na druhou stranu je spolehlivost případné nové vlády velmi nejistá. Malíkí byl pořád lepší než IS a rychlá změna režimu v době konfliktu zemi oslabuje. Hrozí tedy, že změna by mohla ještě více podkopat stabilitu a ve výsledku IS pomoci.

3) Rovněž hrozí, že letecké údery a pomoc poradců nebudou stačit k zastavení rozdělení Iráku mezi arabské sunnity, arabské šíity a Kurdy. Pravděpodobně nedokážeme obnovit moc umírněných sunnitů, předejít závislosti šíitů na Íránu nebo vytvoření destabilizujícího kurdského státu závislého na ochraně od USA.

CSIS: Iraq: The Right, but a High-Risk, Strategy

Několik otázek nad situací v Iráku

Analytici think tanku Center for Strategic and International Studies se pokusili odpovědět na zásadní otázky ohledně současné krize v Iráku.


1.      Dělají USA v Iráku dost?

Podle Clarka Murdocka je současná americká aktivita dobrou zprávou, ale určitě je možné a žádoucí udělat víc. Sedmnáct leteckých úderů v rozmezí čtyř dnů (k 10. srpnu) je málo, aby IS výrazněji poškodily. Murdock navrhuje ještě výraznější podporu kurdských sil v podobě trvalé letecké kampaně a účinné vojenské pomoci, podobně jako USA krátce po 11. září podporovaly Severní alianci v Afghánistánu.

2.      A co Sýrie?

Kathleen Hicksová oceňuje Obamovu aktivitu na pomoc Jezídům a Kurdům. Nicméně tvrdí, že je třeba něco udělat i se Sýrií, kde americká politika selhala. Radikalizace jak bojovníků IS, tak prorežimních sil, podporovaných Hizballáhem ohrožuje jak sousední Turecko, Libanon a Jordánsko, které mají navíc potíže s přijímáním množství uprchlíků, tak i Západ a USA. Syrské obyvatelstvo čelí humanitární krizi podobně, jako Iráčané, proto mu Hicksová navrhuje pomoci podobně jako Jazírům, a sice výraznější podporou umírněné opozice

3.      Čeho lze použitím síly dosáhnout?

I přes omezený rozsah současných amerických operací v Iráku se podařilo do značné míry změnit trend. Kurdové díky letecké podpoře dokázali převzít iniciativu a dobýt zpět některá ztracená území. Údery rovněž přinejmenším oddálily možnou genocidu 40 tisíc Jezídů, jejichž situace však ještě není definitivně vyřešená. Hodně toho však zůstává na samotných obyvatelích Iráku. USA si musí dát pozor, aby jejich aktivita nebyla příliš velká ani nedostatečná.

4.      Lze identifikovat jakousi Obamovu doktrínu?

Obama je často obviňován z nekonzistentní a nekoherentní zahraniční politiky. Zack Cooper však tvrdí, že jakási Obamova doktrína se přece jen rýsuje. Není zaměřena na získání kontroly nad spornými územími, ale snaží se zamezit jejich kontrole nepřáteli.

Předtím v Libyi, dlouhodobě v Pákistánu a dnes v Iráku má Obama snahu dosahovat strategických cílů za použití omezených leteckých úderů a operací zvláštních jednotek. Zkrátka vést válku způsobem, která nebude Američanům působit masové ztráty tak, jako rozsáhlé pozemní války v Iráku a Afghánistánu.

CSIS: Next Level Questions on Iraq Operations

Bezzubý boj proti turistice teroru

Etablování Islámského státu se dotýká i Evropy. Sýrie a Irák jsou lákavými destinacemi tzv. džihádistické turistiky. EU přitom na rozdíl od USA zatím IS stále nezařadila na seznam teroristických organizací. Každý stát se tak s nebezpečím džihádismu vypořádává po svém.

Francouzští, britští nebo nizozemští občané dnes mohou být za spolufinancování teroristické organizace, či dokonce za účast v bojích být obviněni zpětně.

Německý ministr vnitra Thomas de Maizière hovoří o možnosti odebírat cestovní doklady islamistům, kteří jsou dlouhodobě sledování bezpečnostními složkami. Belgie, Dánsko, Velká Británie, Francie, Nizozemsko, Španělsko a Švédsko před rokem podepsali společný akční plán, na jehož základě si budou vyměňovat informace o podezřelých osobách, což má napomoci některé z takových osob identifikovat a případně je po návratu z fronty zatknout.

Expert International Centre for Counter-Terrorism Peter Knoope označuje Dánsko jako průkopnickou zemi v boji s džihádismem. Místní úřady například aktivně vyhledávají spolupráci s rodinami, jejichž synové se vydali bojovat do Iráku a Sýrie.

Díky tomu jsou schopny získat velmi dobré informace o situaci a rodiny se následně snaží přesvědčit své syny k návratu. Z jednoho dánského města odešlo do Sýrie v jednu chvíli asi 40 až 50 mužů. Podle statistik je 95 % traumatizovaných, šťastných a unavených a chtějí nadále vést normální život. 5 % je nadále nebezpečných a bezpečnostní složky je musí sledovat. Vhodné je, aby s nimi pracovali také experti na náboženské otázky.

V tuto chvíli působí v řadách IS asi 2000 evropských islamistů. Co by se stalo, pokud by IS ve svém boji zvítězil a tito bojovníci se ocitli „na dlažbě“, naznačuje paralela s vývojem Afghánistánu po odchodu sovětských sil.

Der Standard: Die zahnlose Bekämpfung des Jihad-Tourismus

Připravil Bohumír Žídek

Revue Politika 7-8/2014
Poslat do Kindlu

Rubrika: Par avion  |  

Diskuse


nahoru