Par Avion XVI.

V nejnovějším čísle přehledu Par Avion vám nabízíme následující témata; reflexi turecké politiky v Sýrii, posun německých Zelených směrem k politickému středu, pozadí fotbalového šampionátu v Brazílii a těžké časy feminismu ve Velké Británii.

Sinan Ülgan na stránkách zahraničně-polického think tanku Carnegie Endowment for International Peace komentuje vývoj turecké politiky vůči Sýrii. Připomíná, že před arabským jarem tato politika vycházela ze snahy o nekonfliktní vztahy se sousedy, kdy se Turecko po letech napětí snažilo opětovně navázat vztahy s Damaškem. Ankara se také stala prostředníkem několika kol jednání mezi Sýrií a Izraelem. Na jaře 2011 dokonce turecká vláda věřila, že se jí může podařit přesvědčit syrské vedení o potřebě politických reforem. Ministr zahraničí tehdy podnikl několik cest do Sýrie a Turci pomáhali s reformní agendou syrské vlády.

Nekompromisní odpověď na protivládní protesty ale vyvolala ostrou reakci Ankary, která začala volat po změně režimu. Podle Ülgana se jednalo o zásadní posun v turecké zahraniční politice, která po léta prosazovala udržování statu quo a respektovala suverenitu sousedních zemí, pročež se snažila udržovat si odstup od radikálnějších forem západního intervencionismu. Turecký parlament např. hlasoval proti poskytnutí tureckého území americké armádě při tažení do Iráku v roce 2003. Po vypuknutí arabského jara se Turecko posunulo k většímu intervencionismu a začalo se profilovat jako regionální zastánce demokratizačního procesu v arabských zemích. Po pádu vlád v Egyptě, Tunisku a Libyi považovala Ankara Assadův pád za nevyhnutelný a doufala, že po změně režimu bude moci posílit svůj vliv na Sýrii. Fatálně však neodhadla západní a americkou (ne)vůli k mezinárodní intervenci.

Opakované turecké volání humanitární intervenci nebo zavedení bezletové zóny nebylo vyslyšeno. Ve spolupráci s Katarem a Saúdskou Arábií utápělo Turecko finanční prostředky na podporu ozbrojené opozice. Další miliardy dolarů je stála vstřícná politika vůči syrským uprchlíkům, kterých zatím Turecko přijalo bezmála 750 tisíc. Tváří v tvář v odolnosti a zotavení Assadova režimu, ale i hrozícího napětí mezi uprchlíky a turecké společnosti, jakož i hrozby aktivity teroristických skupin na svém území, včetně ISIL v Iráku, čeká zřejmě Turecko zásadní přehodnocení jeho dosavadní syrské politiky.

Německý týdeník Die Zeit si všímá snahy německých Zelených nahradit liberální FDP. Podle německých Zelených se jejich strana musí stát liberální, aby zaplnila prostor po FDP, která zmizela z Bundestagu. Zelení tedy napříště budou směřovat do středu politického spektra a budou mít zájem stát se jedinou liberální stranou v zemi. „Žádná další relevantní liberální strana tu už není,“ tvrdí třeba hesenský ministr hospodářství Tarek Al-Wazir. Podle předsedy bavorských Zelených by měla strana odchod FDP ze spolkového sněmu využít, aby se konečně začala důsledně zasazovat o skutečnou konkurenci a učinit přítrž státnímu dirigismu velké koalice. Ministryně hospodářství spolkové země Porýní-Falc vidí dokonce Zelené jako „libertariánskou stranu“, bojující za svobodu rozhodování nebo ochranu dat na internetu.

Architekt a podnikatel ze Sao Paula Anthony Ling vidí způsob, jakým se Brazíle zhostila pořádání fotbalového mistrovství světa jako společenskou a politickou katastrofu. Podle Linga politici utratili peníze, které Brazílie neměla. Utratila je stadion, který nepotřebuje a který už nikdy znovu nepoužije a dále za budování infrastruktury, která jen zhorší dosavadní problémy s dopravou. Navíc, jak naznačují některé výzkumy nevládních organizací, odhadem bylo asi 250 000 lidí násilně vystěhováno ze svých domovů jen proto, aby vláda mohla zahájit stavební práce související s turnajem.

Ling dále kritizuje, že vláda svojí politikou znemožňuje podnikatelům poskytovat služby lidem, kteří kvůli turnaji přijíždějí do země. Vláda např. zasáhla proti mezinárodní službě Airbnb, která umožňuje komukoliv jednoduše pronajmout svůj pokoj, byt, či dům turistům, kteří hledají ubytování v dané lokalitě. Dále zmiňuje, že hotely v Rio de Janeiru čelí kontrolám cen a jsou nuceny k poskytování povinných slev turistům.

Louisa Townsonová na stránkách britského Centre for Policy Studies uvádí, že Velká Británie má nejvyšší míru ženské zaměstnanosti v historii. Počet žen ve vedení jednoho sta společností s nejvyšší tržní kapitalizací ve Velké Británii nedávno dosáhl dvaceti procent. Ženy rovněž tvoří 58 % uchazečů o studium na britských univerzitách. Ženy mají nejlepší postavení v dějinách, ale podle Tonwsonové je stále co zlepšovat. Autorka však odmítá etatistická řešení, stejně jako snahu zvrátit některá vítězství v boji za osvobození žen. Navrhuje, aby si konzervativci osvojili „free market feminism“ a ukazuje, jaká protržní opatření by dále zlepšila postavení žen a hlavně zvýšila jejich svobodu rozhodování. Která to jsou, si můžete přečíst v jejím textu.

Louisa Townson: We need Free Market Feminism
Připravil Bohumír Žídek

Diskuse