Stop Putlerovi!

Už půl roku probíhající ukrajinská politická krize řadě lidí „otevřela oči“ a některým také „pročistila rozum“. Mnozí politologové se zajíkají upozorňováním na agresivitu a nepředvídatelnost Ruska, jiní píší o změně strategické rovnováhy v neprospěch Západu,další nás lekají ruskými „pátými kolonami“ v Pobaltí i v Karlových Varech.

Snad každému demokraticky smýšlejícímu člověku je jasné, že zavrženíhodné chování eurasijské velmoci nevyplývá jen z neadekvátnosti aktuální politiky, jak se zmínila po telefonickém rozhovoru s Vladimirem Putinem kancléřka Angela Merkelová. Jsou zde hlubší příčiny a jednou z nich je stále rostoucí popularita Vladimira Putina mezi ruským obyvatelstvem. Každý politik, mající 80 procentní podporu voličů, je nucen ve své politice pokračovat a pak se o podporu veřejnosti může opírat a říkat „jsem jen jako ostatní, protože uspokojuji poptávku.“ Z tohoto pohledu již není odpovědnost jen na ruském prezidentovi, ale současně i na ruském národu. Uvědomují si to Rusové?

Pominu úvahy o pravděpodobné falzifikaci výsledků průzkumů popularity. Jistě také nelze  považovat národ za stádo nemyslících bytostí, ovládaných nadpřirozenými silami. Je nevyhnutelné analyzovat příčiny negativních jevů s prvky fašismu v ruské společnosti.

Každý chápe, že ustupování a hledání kompromisů za každou cenu nemůže agresivitu Kremlu vůči Ukrajině zastavit. Řešení musíme hledat uvnitř ruské společnosti a také v působení okolního světa. Schopnost uplatňovat reálný vliv a napomáhat  desovětizaci, dekolonizaci a deimperializaci Ruska směrem k demokracii,svobodě a prosperitě je nezastupitelný úkol Západu. Jak se jej daří plnit?

Jsme momentálně svědky aktuálního výsledku. Rusko vyvolalo ukrajinskou krizi a zahnalo svět na pokraj válečného konfliktu. Světoví experti mluví o úmyslu Putina zavést nový světový pořádek. Celých 23 let od rozpadu SSSR západní politici sterilně hovoří o potřebě liberálně-demokratických, protržních reforem a celkové modernizace Ruska, až jsme se dočkali rozkvétajícího ruského fašismu, militantní agresivity a snahy vládnout světu z Kremlu. Je to prohra každého demokrata. Dopustili jsme, aby nás vedli politici bez potřebných morálních zásad a politických kvalit a nyní za to platíme. Nesmíme nadále trpět v geopolitice iluze a naivitu.

Jak píše francouzský filozof André Gluksmann v knize dialogů s vdovou A.Sacharova, Elenou Bonnerovou: „Rusko mělo na výběr. Buď příklon ke klasickému, západnímu liberalismu nebo k nacionalismu a státotvornosti.“ V ruských poměrech se však za stát nepovažuje „národní stát evropského typu“,ale „ruská říše“, následovnice SSSR, která byla stejnou imperiální říší, jako carské samoděržaví před ní.

Iluze o Rusku

Západ chce usilovně věřit, že Rusko se může změnit v demokratickou a k Západu přátelskou velmoc a opírá se přitom o celou řadu iluzorních představ.

1. Dejte Putinovi peníze a on přestane bojovat a bude se zabývat ekonomikou. Víme, že tato iluze „nefungovala“ s Miloševičem a nyní již je jasné, že nezapracovala ani s Putinem.

2. Evropský antiamerikanismus,který vedl k vytvoření osy Paříž-Berlín-Madrid-Moskva a slouží k ekonomickému vydírání USA s pomocí „ruské karty“ a k prohlubování energetické závislosti Evropy na Rusku.

3. Západní politici trpí iluzí, že bez Putina by se Rusko dostalo do chaosu. Je pro nás prý výhodnější Putinova „řízená demokracie“ než riziko ekonomické a politické krize. Dnes již víme, že putinismus vyrostl a  stal se specifickou formou ruského fašimu, jehož pacifikace nás bude stát velmi mnoho.

Když z Putinových úst zaznělo,že „největší katastrofou XX.století byl rozpad SSSR“, považovali to naivní západní politici za populismus vůči stále ještě „sovětsky“ myslícímu obyvatelstvu.A byla to elementární a jak se nyní ukazuje strategická chyba.Čím se zabývali experti na „kremlologii“ a východní Evropu, když nedokázali efektivně analyzovat rostoucí nebezpečí?

Mohu jim doporučit zhlédnutí ruského kresleného filmu pro děti „O kocourovi Leopoldovi.“ Kocour Leopold představuje vykrmený a lenivý Západ a chytré, aktivní a zlomyslné myši hrají roli Ruska. Velmi populárním sloganem se stalo kocourovo: „Myši! Pojďte žít společně a družně!“. Samozřejmě, že každé malé dítě ví, že kočky a myši žít přátelsky nemohou, protože mají rozdílné zájmy. Jen  demokratický Západ to neví.

Putin odpovídá

Nedlouho před prezidentskými volbami v roce 2000 vyšla v Moskvě nenápadná knížka s názvem  „Od první osoby.“ Jsou to rozhovory s Vladimírem Putinem a několik krátkých citátů pomůže k dokreslení jeho myšlenkové orientace.

„Nyní o Kavkaze. Co ve skutečnosti znamená současná situace na Severním Kavkaze a Čečensku?Je to pokračování rozpadu SSSR. Je jasné,že je nutné to zastavit. Na to Putin opáčil: „jsem přesvědčen,že pokud nyní nezastavíme extremisty,tak nám hrozí druhá Jugoslávie na celém území Ruské federace, jugoslávizace Ruska.“

„Jistě by to zasáhlo Dagestán. Kavkaz by odešel celý,to je jasné. Dagestán,Ingušsko a potom nahoru po Volze – Baškirsko, Tatarstan. Vždyť je to směrem do centra státu! Víte, když jsem si představil důsledky, tak jsem celý zkoprněl. Pomyslel jsem si, kolik běženců může přijmout Amerika a Evropa? Vždyť dezintegrace takové velké země, to zavání globální katastrofou! Když jsem porovnal rozsah možné tragédie s tím co tam máme, bylo mi jasné, že musíme reagovat tak, jako nyní a možná ještě tvrději. Problém je v tom, že by nám nepomohla žádná armáda, pokud by se konflikt rozhořel. Museli bychom mobilizovat zálohy a poslat je bojovat. To by vedlo ke skutečné válce.“

„Nebo bychom museli souhlasit s rozdělením státu.Hned by se objevili nespokojení vůdci  jednotlivých regionů a oblastí,kteří by požadovali samostatnost.A už by se to rozjelo.“

Putin v posledním odstavci otevřeně přiznává,že Rusko se jako státní celek drží nikoliv na základě přání národů žít pohromadě a nechápe ruský národ podle liberálních evropských norem – jako každodenní dohodu a vzájemný souhlas. Chápe demokratický liberalismus jako smrtelné nebezpečí  pro svůj politický projekt udržení Ruska v hranicích roku 2000. Jde o tradiční ruskou otázku. Co je důležitější ? Člověk nebo stát? Svobodná volba nebo udržení imperiální říše za každou cenu? Putin, stejně jako před ním Petr I a Stalin, si vybral imperiální říši. To stojí ruský národ ohromné prostředky a brzdí jeho celkový vývoj. Dnes už jde o fašizující agresi vůči světovému pořádku. Putin se tak snaží zastřít debakl svého vnitropolitického konceptu a představuje se jako rozšiřovatel území ruské říše.

Nedávno televizním divákům vysvětlil,že nejenom Krym, ale i východní a jižní oblasti současné Ukrajiny nepatřily v carské říši k Ukrajině. Byla to tzv. Novorossija, argumentuje Putin. Je to totéž,jako kdyby prezident Miloš Zeman požadoval navrácení Kaliningradské oblasti Ruské federace na břehu baltského moře. Měl by k tomu důvod, protože město Kaliningrad-Königsberg založil ve 13.století český král Přemysl OtakarII.

Demagogie a lež je silnou stánkou putinismu. Například není pravdivým klišé, že Krym daroval Ukrajině Nikita Chruščov. Ve skutečnosti vše proběhlo na základě usnesení prezidia ÚV KSSS ze dne 25.1.1954. Příslušný protokol podepsal Vorošilov a Krym předal Ukrajině Malenkov. Ovšem nikoliv jako dar, nýbrž výměnou za stejně rozsáhlé území černozemní úrodné Ukrajiny kolem nynějšího města Taganrog.Krym v té době pro Ukrajinu znamenal neobdělávanou suchou step,bez vody a elektřiny, bez silnic a železnic. Po násilné deportaci krymských Tatarů v roce 1944 to bylo opuštěné, zdevastované území, jehož  záchrana byla financována z ukrajinského rozpočtu.

Jak se situace v Rusku bude vyvíjet dál? Bude Západ i nadále úpěnlivě očekávat, že Putin dostane rozum? Vždyť Rusko si to vysvětluje jako jednoznačný projev slabosti a potvrzení pokračujícího zahnívání a konce Západu. Stále více ruští politici, novináři, pravoslavní duchovní i politologové hovoří o sjednocení všeho Slovanstva pod praporem Ruska a vytvoření nové slovanské civilizace s nekonečným územím a jedním vládcem. Přitom revanšistické exkurze do minulosti a pseudovědecké postupy při argumentaci jsou pro tyto lidi příznačné. Nechce se vám věřit argumentu, že tam, kde stála holínka ruského vojáka v roce 1945 je logická sféra vlivu Ruska? My jsme vás přece osvobodili, říkají putinovci a vy jste povinni nám být  vděční a být našimi vazaly. Přiznám se,že podobné diskuse jsem zažil mnohokrát a je to jen pro silné nervy. Dnes je již nad slunce jasné, že jde o dlouhodobě prosazovanou ideologii o kterou se nyní opírá putinův režim a která žije vlastním, rozvíjejícím se způsobem.

Podpora,které se v současné době Vladimír Putin těší od ruské veřejnosti je výsledkem promyšlené a demagogické manipulace. Autoři ideologie „Ruského světa“ nebo „Slovanské civilizace“ zneužívají nespokojenosti lidí s životní úrovní, se ztrátou privilegovaného postavení ruské národnosti z období SSSR a z pocitů ponížení z prohrané „studené války“ a následného rozpadu SSSR.

Zakomplexovaný plukovník KGB vleče za sebou své spoluobčany vstříc konfliktům a jak slibuje, i vstříc vítězstvím. Naším úkolem je proto nenechat putinismus vyhrát. Dnes již není situace vhodná pro kompromisy. Musíme všemi moderními a dostupnými prostředky dát možnost ruským občanům uvidět a uslyšet náš názor. Vysvětlovat naši pozici a neperspektivnost putinismus jako politický režim. Hlavní je vzít Putinovi fanatickou podporu a ukázat Rusům, že bude pro ně výhodnější žít v demokratické, prosperující zemi než v imperiální, fašizoidní říši.

Diskuse