Par Avion XIII.

21. 3. 2014

Poslat do Kindlu

---

Opět se věnujeme především událostem, které hýbou mezinárodní scénou, tedy situaci na Krymu a na Ukrajině. Jaké ponaučení by si mělo vzít NATO z aktuálního dění a dále o zásahu do Putinova srdce a tikající bombě ruských menšin.

V New York Times se Steven Erlanger zamýšlí nad tím, jaké závěry by z aktuálního dění na Krymu měla do budoucna vyvodit Severoatlantická Aliance. Anexe Krymu prý poskytuje argumenty pro vizi NATO jako protiváhy Moskvy. Americký viceprezident Biden v reakci na události na Krymu přicestoval do Polska a pobaltských států, kde ujistil své protějšky, že jejich členství v NATO znamená mimo jiné ochranu ze strany USA. „Ruský prezident v nás ještě více, než kdysi Slobodan Miloševič, probudil obavy z událostí, o nichž jsme si mysleli, že jsou již v Evropě minulostí“, prohlásil Robin Niblett, ředitel think-tanku Chatham House. Avšak NATO by se nemělo unáhlit a v současné vypjaté atmosféře uvažovat o členství Ukrajiny, myslí si na druhou stranu Niblett.

Uvalení a následné prohloubení sankcí na ruské a ukrajinské představitele ukazuje na obtížně překonatelné diskrepance mezi americkým a evropským přístupem, konstatuje Stratfor. Zatímco opatrný evropský přístup odráží ohledy na vzájemnou ekonomickou provázanost klíčových států s Ruskem, nekompromisní postup Američanů zahrnující bohaté podporovatele Vladimira Putina a banku blízkou Kremlu ukazuje na ochotu Američanů jít do rizika kompletní roztržky s Ruskem. Český server Motejlek.com k tomu dodává, že sankcionování například Gennadije Timčenka, který je spjat s někdejším převzetím Chodorkovského firmy Jukos, je „zásah do Putinova srdce.“

Kdo je po Krymu další na řadě? Ptá se Deutsche Welle. Připomíná, že Ruské menšiny se nacházejí v Estonsku, Lotyšsku, Litvě, Moldávii.

Připravil Ondřej Šlechta.

Revue Politika 3/2014

Poslat do Kindlu

---

Diskuse