Putin není kamarád

Bohumír Žídek | 10. 3. 2014

Poslat do Kindlu

---

Ano, Edward Snowden skutečně není zlotřilým agentem Moskvy a zaslouží si naši podporu. Ano, na Majdanu skutečně nebyli jen samí sluníčkoví prozápadní demokraté a máslo na hlavě mají i vůdci protijanukovyčovské opozice. Ano, je skutečně špatné, že se média ukrajinské události snaží podávat jednostranně. To všechno JE pravda. Ale to ještě neznamená, že je Vladimir Putin náš kamarád.

V jistém smyslu je existence ne úplně slabého Ruska pozitivní. Lidé, kteří jsou na Západě pronásledováni, jako například Gerárd Depardieu nebo Edward Snowden, se mají kam schovat. Putin je natruc Západu s chutí přijme a ještě se u toho může tvářit jako spravedlivý mezi národy. A právě na tomto místě bychom se měli zastavit a zamyslet.

Chápu a sdílím znepokojení mnoha lidí z toho, že přinejmenším čtyři poslední američtí prezidenti šlapou po hodnotách, které reprezentuje americká Ústava, jež je pro mnohé z nás vzorem. Chápu a sdílím znechucení z nesmyslných buzerací, které nám vnucuje Evropská unie i naši vlastní zákonodárci. Rozumím nedůvěře v informace, která přinášejí naše mnohdy jednostranná média. 

Neidealizujme si však Putinovo Rusko. Možná vás tam nezavřou za hajlování jako ve střední Evropě a nemají tam tak nemravně vysoké daně jako ve Francii, ale to z Ruska ještě nedělá jeffersonovskou republiku – vzor svobody a demokracie. Určitě máme povinnost se snažit, abychom žili v co nejsvobodnější zemi. Rusko pro nás však nemůže být inspirací ani v těch nejdivočejších snech.

Jakožto zásadový odpůrce zahraničně-politického intervencionismu musím důrazně odmítnout ruský vojenský zásah na Krymu. Skutečnost, že tento poloostrov byl v letech 1783 – 1954 ruský, není argumentem pro jeho faktickou anexi. Není jím ani fakt, že Rusko o Krym přišlo jediným podpisem Nikity Chruščova a Rusové to dodneška chápou jako velkou křivdu.

Je jistě pravdou, že Rusko se snaží bránit své národní zájmy, které jsou vývojem na Ukrajině ohroženy. Nicméně co je v zájmu Ruska a co je v zájmu České republiky jsou dvě rozdílné věci. Ruské vojenské manévry v zemi sousedící se Slovenskem nejen, že nejsou v našem zájmu, ony jsou i ohrožením naší národní bezpečnosti.

Z tohoto důvodu by na místě bývala jednoznačnější reakce našich představitelů. Určitě jsme se mohli připojit k žádosti Lotyšska, Litvy a Polska, aby se NATO zabývalo ohrožením jejich území celistvosti. Stejně tak se naši představitelé měli sejít s představiteli Slovenska a jednat o společném postupu – připojit se k výše uvedeným zemím, ale třeba i mobilizovat armády obou zemí.

Revue Politika 3/2014

Poslat do Kindlu

---

Diskuse