Irsko: na cestě, ale bez mapy

Přijetí eura bylo špatným krokem, jenž vedl k poklesu irské ekonomiky

4. 6. 2012

Poslat do Kindlu

---

Nedlouho před plánovaným irským referendem o tzv. fiskální smlouvě vydala organizace New Direction - Foundation for European Reform studii nazvanou „Cesta bez map: Irsko a euro", v níž profesor Tom Gallagher z univerzity v Bradfordu tvrdí, že rozhodnutí přijmout euro (a s ním i další povinnosti) poškodily nejen irskou ekonomiku, ale rozvoj země jako takový.

Irsko vyhlásilo referendum na 31. května 2012. Poslední průzkumy ukazovaly, že fiskální smlouva by mohla u voličů projít. Irové si jsou vědomi, že neschválení smlouvy by znamenalo nemožnost v budoucnu čerpat z Evropského stabilizačního mechanismu (ESM). Aby smlouva vstoupila 1. ledna 2013 v platnost, musí ji ratifikovat 12 ze 17 států eurozóny.

Na jedné straně existuje obecně přijímaný názor, že vstup Irska do Evropské unie zemi prospěl, na straně druhé, jak tvrdí i nová studie, vstup do eurozóny byl chybou. V porovnání s ostatními státy eurozóny je irská ekonomika cyklicky i strukturálně odlišná. Neschopnost politiků si to uvědomit způsobila, že Irsko se zbavilo důležitých nástrojů ekonomické suverenity. A ty, jak se ukázalo, byly v nadcházející hospodářské krizi životně důležité.

Irsko bylo od počátku znevýhodněno tím, že patří do skupiny států s výrazně odlišnými ekonomikami. Řízení HMU vyhovovalo hlavně potřebám několika klíčových členů. Velká část irské elity byla přesvědčena, že poté, co se Irsko stane členem eurozóny, bude moci uskutečňovat expanzivní politiku založenou na realitním boomu po roce 2003.

Když v Irsku propukla bankovní krize, EU v letech 2008 a 2010 učinila dva zásadní kroky, které měly na ekonomický vývoj a budoucnost země negativní dopad.

V roce 2008 Unie plně podpořila rozhodnutí irské vlády garantovat největším soukromým bankám vklady penězi daňových poplatníků. O dva roky později pak EU přiměla Irsko přijmout finanční půjčku ve výši 85 mld. €. Tento krok přitom spíše ochránil zájmy soukromých věřitelů a investorů, než aby řešil strukturální problémy irské ekonomiky. Na Iry jen padl balvan dluhů.

„Zdecimovaná irská ekonomika je problém, který by mohl postihnout celou jednu generaci Irů," prohlásil v dubnu 2012 Ajai Chopra, který v rámci MMF řeší irský dluh. Chopra se také obává toho, zda je Irsko schopno svůj dluh ustát.

Studie shrnuje, jaké kroky by mělo Irsko podniknout, aby oživilo svou ekonomiku a zajistilo si prosperitu.

• Úsporná opatření by měla být rozdělena mezi veřejný a soukromý sektor, jelikož jsou to malé a střední podniky, kdo jimi trpí nejvíce. Drastické snížení mezd pocítil spíše soukromý sektor; státních zaměstnanců se silnými odbory v zádech se dotklo výrazně méně.
• Irsko by mělo zvážit variantu restrukturalizace soukromého dluhu, jenž vznikl pádem trhu s nemovitostmi. Konkrétně jde například o reformu irského práva o bankrotu a částečné odpuštění dluhu.
• Podle studie je potřeba restrukturalizovat rovněž veřejný dluh. To by zahrnovalo především odložení splátek a užší spolupráci s ECB.
• Studie také navrhuje zpřísnit zákony definující, co je úplatek a korupce, aby se zvýšila nízká míra zájmu ekonomických a profesních kruhů o politiku.
• Je zapotřebí reforem, které by posílily dohled parlamentu nad exekutivním, centralizovaným a často neefektivním systémem veřejné správy. Zvýšila by se tím kvalita politického rozhodování.
• Vztah mezi národními reprezentanty v EU a unijními institucemi je podle studie potřeba postavit na nový základ, aby podporoval spolupráci na bázi demokratické legitimity.

Revue Politika 6/2012

Poslat do Kindlu

---

Diskuse