Schwarzenbergova labutí píseň

Ondřej Šlechta | 9. 1. 2012

Poslat do Kindlu

---

Šéf české diplomacie v rozhovoru pro časopis Spiegel kritizoval chování Německa a Francie v Evropské unii. Podle Karla Schwarzenberga berou Němci spolu s Francouzi nedostatečný ohled na malé a střední státy. Angela Merkelová a Nicolas Sarkozy se sejdou, debatují o politice na soukromých schůzkách a ostatním pak sdělí výsledek bez ohledu na jejich názor, postěžoval si Schwarzenberg. To je zajímavý posun zasluhující si několik poznámek.

Zaprvé, z úst českého ministra zahraničí vyšla po dlouhé době věta, kterou přeneseně můžeme chápat jako náznak, že si dělá starost i o české zájmy. O to víc je kritika chování tandemu Merkozy z oficiálních českých míst (tedy ne z mediálního euroskeptického undergroundu nebo z Hradu) potřebná a vítaná.

Jistě se to obejde bez mediální kanonády a na ministrovu hlavu se nesnese vlna kritiky relativizující nebo pranýřující jeho postoj jako krátkozraký, populistický, laciný a vyčleňující nás z hlavního proudu Unie. Nelze si odpustit škodolibou poznámku, že kdyby větu o přezíravosti Francie a Německa pronesl Václav Klaus (nemluvě o tom, že Schwarzenberg dodal, že mu s tím Merkozy tak trochu leze na nervy), schytal by to z jedné strany jako zpátečnický národovec a z druhé jako aktivistický prezident, který České republice jen dělá ostudu a ta se tak vlastně nemůže divit, že není velkými hráči brána vážně a nikdo se jí na názor neptá.

To, že je váha myšlenek poměřována nikoli obsahem, ale tím, jaká osobnost je hlásá, je jen ukázkou nevalné úrovně politické debaty v České republice.

Kosmopolitní kníže na sklonku života pošilhává po Hradu a zjišťuje, že na vysmívaná národní politická hlediska prostě musí trochu začít brát ohled, pokud si nechce ušít z ostudy kabát. Nostalgickým habsburským rohlíkem s univerzalistickou polevou prostě parlament neopije a poddaným se nezalíbí.

To ostatně nepřímo potvrzuje i jeho komentář k současné evropské krizi. Na adresu eura na stránkách Spiegelu mimo jiné prohlásil, že společná měna je sice důležitým projektem, euro samotné však představuje pouhý nástroj a nikoli úhelný kámen sjednocené Evropy. Potřebujeme prý jednotnou zahraniční politiku, bezpečnostní politiku, společnou energetickou politiku, ale bez společné finanční politiky se (my jako Evropa) vlastně v klidu obejdeme.

Vezměme si to popořadě: jednotná evropská zahraniční politika je mantra, o které se hodně a dobře mluví, ale prakticky je to chiméra. Stejně tak jako jednotná bezpečnostní politika, kterou si zkrátka při rozdílných názorech a postojích všech zainteresovaných nelze představit. A o společné energetické koncepci EU nemůže být ve světle plynovodu Nord Stream a iracionální paniky z jádra, kterou rozpoutali Němci, řeč už vůbec.

Euro je poslední pilíř, na kterém ještě integrace a Evropská unie jako politický projekt stojí. Její budoucnost stojí a padá s budoucností eura. Pokud Karel Schwarzenberg myslel svá slova vážně, současnou Unii vlastně pohřbil.

Revue Politika 1/2012

Poslat do Kindlu

---

Diskuse