Revue Politika doporučuje (3/2011)

Redaktoři Revue Politika se často setkávají se zajímavými knihami, časopisy, články nebo filmy. Nezřídka se o nich ale ví méně, než by stálo za to. Proto vzniká rubrika "Revue Politika doporučuje", v níž příležitostně naleznete tipy, jež by rozhodně neměly uniknout vaší pozornosti.

Fareed Zakaria: Postamerický svět

Academia, Praha 2010, 249 s.

Prominentní americký politolog a komentátor nejprestižnějších deníků se ve svém posledním knižním počinu zabývá možnou úlohou Spojených států v mezinárodním systému v aktuální epoše, kterou nazývá třetím strukturálním přesunem v rozložení moci. Jedná se o pozvolný ústup Spojených států z pozice výlučné velmoci, který je spojen se vzestupem rychle se rozvíjejících zemí, jako je třeba Čína nebo Indie. Nejde o lacinou kritiku Spojených států, ani o věštění amerického úpadku. Zakaria úlohu Ameriky nezpochybňuje. Vyústěním knihy je šest základních pravidel, která by mohla působení USA v „novém světě" vymezit. Kniha vychází v zajímavé edici „21. století", ve které se nakladatelství Academia zaměřuje na vydávání světoznámých autorů jako Zygmunt Bauman, Francis Fukuyama nebo Thomas L. Friedmann, kteří jsou charakterističtí kritickým pohledem na současné dění.

---

Oskar Krejčí: Válka

Professional Publishing, Příbram 2010, 170 s.

Útlá kniha s prozaickým názvem Válka předního českého odborníka na otázky mezinárodních vztahů a mezinárodní politiky Oskara Krejčího je prvním dílem svého druhu, které se v naší moderní historii pokouší systematizovat problematiku válečných konfliktů, a to zejména s ohledem na problematiku asymetrické války a boje proti terorismu. Krejčí se věnuje jak stručné historii vedení válek, problému zbraní hromadného ničení, tak typologiím jednotlivých typů válečných konfliktů, včetně jejich konfrontace s otázkami morálky a práva. Závěrečná kapitola „Budoucnost válek" se věnuje některým aktuálním otázkám, zejména budoucnosti dvou největších vojenských kampaní současné doby (Iráku a Afghánistánu), včetně potenciálního konfliktu s Íránem a jeho možným dopadům na celosvětovou ekonomiku.

---

Ilona Švihlíková: Globalizace a krize

Grimmus, Jihlava 2010, 291 s.

Kniha zkoumá vazby mezi procesy globalizace a stále častějšími krizemi, vrcholícími současnou hospodářskou recesí. Za zlom ve vývoji světové ekonomiky považuje 70. léta 20. století a následné vítězné tažení neoliberalismu. Analyzovány jsou hluboké změny ve světové ekonomice: nadvláda finančního sektoru, moc nadnárodních firem, nové podoby spekulace či vzestup skupiny států BRIC (Brazílie, Rusko, Indie a Čína). Autorka se věnuje problému ropného zlomu, budoucnosti dolaru jako světové rezervní měny a nevyhýbá se ani otázkám a odpovědím na téma „jak to všechno dopadne" či kdo bude ekonomickým vůdcem světa - zda tradiční Západ, skupina BRIC, nebo někdo jiný. V závěru předkládá tři základní možné scénáře, do kterých může neutěšený vývoj globální ekonomiky vyústit: fašizace společnosti, reforma shora skrze univerzální a nadnárodní instituce a radikální scénář ve formě komunitní reformy zdola.

---

Alain de Benoist: Komunismus a nacionální socialismus

Kontexty 1/2011

Kulturně-společenská revue Kontexty se rozhodla na pokračování zveřejnit překlad díla francouzského filosofa a sociologa Alaina de Benoist Komunismus a nacionální socialismus - jiná moderna. De Benoist, který se v minulosti hlásil k revoluční francouzské nové pravici a v podstatě byl považován za jejího duchovního vůdce, ve svém díle netradičním způsobem analyzuje fenomén totalitarismu jako výsledek působení určitých tendencí, které byly zakódovány v samotném projektu osvícenské moderny. Významnou pozornost věnuje i dnešnímu „antifašismu", kterému vyčítá přenášení překonaných kategorií do současnosti (díky nim mohou jeho zastánci své odpůrce apriorně vylučovat z diskuse a slušné společnosti poukazem na jejich afinitu k „absolutnímu zlu").

Připravil Ondřej Šlechta.

Diskuse