Demokracie v Rusku: záleží jen na ceně ropy
Rubrika: Zaujalo nás... | Témata: demokracie, Rusko, SSSR, Vladimir Putin, Dmitrij Medveděv, ekonomika, ropa
Michail Chodorkovský, ruský ropný baron, který se kdysi postavil Kremlu, dostal před pár měsíci k osmi letům ve vězení, které si již odseděl, dalších šest. Tentokrát byl odsouzen za krádež nesmyslně velkého množství ropy. Té samé, kvůli níž byl již jednou obviněn, protože ji měl prodat, aniž by zaplatil daň. Nikdo se ani nepokoušel předstírat, že Chodorkovského verdikt by byl něčím jiným než jedním z řady politických gest ruské vlády směrem k vlastnímu obyvatelstvu i zbytku světa. Ukončení vyšetřování korupčních případů, vyjádření podpory brutálním a násilným volbám v sousedním Bělorusku, vraždy novinářů - to vše (ale i mnohé další aktuální kroky ruské vlády) je v rozporu s přívětivým, reformistickým jazykem, kterým ruský prezident Dmitrij Medveděv ještě donedávna hovořil. Není to ani dva roky, co Medveděv odsoudil ruskou kulturu „legálního nihilismu", což mnozí chápali jako jeho vyjádření k Chodorkovského případu. Proč došlo k takové změně tónu? A proč nyní?
Pro vysvětlení této změny existuje mnoho komplexních teorií. Vzhledem k tomu, že se jedná o Rusko, žádná z nich nemůže být prokázána. Možná je ale vysvětlení velmi jednoduché: ropa se opět dostala nad 90 dolarů za barel - a její cena dále stoupá. Kdybychom zanesli vzestupy a pády sovětských a ruských domácích i zahraničněpolitických reforem v posledních čtyřiceti letech do grafu, zjistili bychom, že jsou osudy reforem s ohromující přesností spojeny s cenou ropy.
V sedmdesátých letech došlo k výraznému nárůstu ceny ropy. A spolu s tím vzrostl odporem Sovětského svazu ke změnám. Předcházející dekáda (kdy ceny ropy oscilovaly kolem dvou až tří dolarů za barel) byla obdobím zvratů a experimentů. Ale poté, co OPEC v sedmdesátých letech ceny ropy vyšrouboval a Sovětský svaz zaplavily zisky, začalo období vnitřní „stagnace" a vnější agrese. Sovětský lídr Leonid Brežněv intenzivně investoval do armády, zastavil vnitřní reformy a v roce 1979 (kdy stála ropa 25 dolarů za barel) zahájil invazi do Afghánistánu.
Po Brežněvovi nastoupil Jurij Andropov, který měl to štěstí vládnout Sovětskému svazu v době, kdy byly ceny ropy stále vysoké (když v roce 1984 zemřel, pohybovaly se v průměru kolem 28 dolarů za barel). Andropov si tak mohl dovolit jak potlačit disidenty, tak pokračovat v napjatých vztazích se Západem. Po Andropovovi následoval Michail Gorbačov, který se dostal k moci přesně v momentě, kdy došlo k propadu cen ropy. V roce 1986 (kdy ropa klesla na 14 dolarů za barel) přišel se svými reformními programy, perestrojkou a glasností. V roce 1989 (kdy byla ropa stále jen na 18 dolarech za barel) nechal padnout berlínskou zeď, osvobodil střední Evropu a ukončil studenou válku.
V devadesátých letech ceny ropy fluktuovaly, ale za celou dobu nedošlo k jejich skutečnému nárůstu (v roce 1998 se dokonce propadly až na 11 dolarů za barel). Boris Jelcin se v té době snažil být nejlepším přítelem Billa Clintona, ruská média byla relativně svobodná a stále se alespoň hovořilo o zásadních ekonomických reformách. Avšak v roce 1999 (kdy ceny ropy vzrostly na 16 dolarů za barel), zahájil Jelcinův premiér Vladimír Putin druhou čečenskou válku, Západ bombardoval Bělehrad a v Moskvě opět převládla protizápadní nálada.
Šťastlivec Putin se stal prezidentem v roce 2000, na počátku dlouhého období růstu cen ropy. A skutečně: v roce 2003 (kdy ceny ropy přesahovaly 27 dolarů za barel) upadlo Gorbačovovo volání po vnitřních reformách v zapomnění. Dny, kdy Jelcin tlačil na připojení Ruska k západním institucím, byly v roce 2008, kdy Rusko provedlo invazi do Gruzie (a ropa stála 91 dolarů za barel), vzdálenou vzpomínkou.
Nový ruský prezident Dmitrij Medveděv se v roce 2009 (kdy se ceny ropy v průměru pohybovaly kolem 53 dolarů za barel) snažil působit přívětivěji, bručoun Putin byl odsunut do pozadí. Medveděv pozastavil účinnost drakonického zákona o velezradě, pozval do Kremlu demokratické aktivisty, odsoudil běloruského diktátora a zdálo se, že dokonce i trošičku liberalizuje ruskou televizi.
Nyní je ale rok 2011, Putin opět v popředí - a Chodorkovský odsouzen v zinscenovaném soudním procesu. Ve chvíli, kdy píšu tato slova, stojí ropa 92,25 dolarů za barel.
Je tato analýza zjednodušující? Samozřejmě. Doposud jsem se však nesetkala s lepším vysvětlením.
Text Anne Applebaum z The Washington Post, 4. ledna 2011, přeložil a redakčně upravil Jan Klusáček.
Rubrika: Zaujalo nás... | Témata: demokracie, Rusko, SSSR, Vladimir Putin, Dmitrij Medveděv, ekonomika, ropa