Hmongové a jejich vůdce

Zemřel údajně největší hrdina války ve Vietnamu

Jednou z polozapomenutých oblastí historie studené války zůstává pohnutý osud Laosu. Šestého ledna 2011 ve věku 81 let zemřel v americkém exilu muž, kterého bývalý šéf CIA Colby nazval největším hrdinou války ve Vietnamu. Laoský generál Vang Pao, představitel národa Hmongů. V šedesátých letech bojoval po boku USA proti severovietnamským a laoským ultralevicovým silám.

Současná Laoská lidově demokratická republika se rozkládá ve vnitrozemí někdejší francouzské Indočíny. Svou nezávislost na Francouzích si Laos vydobyl už roku 1953. O rok později došlo ke katastrofální porážce francouzské armády u Dien-Bien-Phu, a když Francouzi vyklidili pozice, začaly zde Spojené státy podporovat místní prozápadní vládu, která usilovala o restauraci laoské monarchie. Ženevská konvence v roce 1954 mimo jiné deklarovala nezávislost Laosu, ale nevyřešila, kdo bude vládnout. Na severu se začaly formovat komunistické jednotky Pathet Lao a střetávaly se s jižními royalisty. Určitou roli zde hráli i centristé, kteří se obě znesvářené skupiny pokoušeli přimět k jednání.

Několik let se země snažila vytvořit přijatelnou vládní koalici, do níž by se integrovala jak levice, tak royalisté. Pathet Lao a proameričtí royalisté zatím vedli urputné boje až do roku 1961, kdy se moci konečně chopil neutrální princ Souvanna Phouma. Jenže to už se v sousedním Vietnamu naplno rozhořela válka a neutrální Laosané se připojili k Pathet Lao. Tím vzala myšlenka kompromisu mezi levicovými a pravicovými silami za své a Laos se ponořil do krvavé občanské války.

Hmongové

Tento malý národ obývá převážně hornaté oblasti Vietnamu, Laosu a Thajska. Počet jeho obyvatel je zhruba 4-5 milionů; 300 tisíc potomků těch, kteří po prohrané vietnamské válce jako Vang Pao emigrovali, žije v USA.

Hmong Vang Pao se už jako náctiletý zapojil ve čtyřicátých letech do války proti Japoncům. Po válce prošel francouzským výcvikem a bojoval v Indočíně proti komunistickým jednotkám. Když se v šedesátých letech vyhrotila situace v jihovýchodní Asii, postavil se po boku Američanů do čela mnohatisícové armády bojující proti Ho Či Minovi.

Černé operace

Během vietnamské války byl Laos v podstatě rozdělen na čtyři části: čínskou na severu, thajskou na západě (kontrolovanou Spojenými státy a královskou vládou), oblast Rudých Khmerů na jihu země a vietnamskou kolem Ho Či Minovy cesty na východě.

Spojené státy na území Laosu proto zahájily operaci, ze které se nakonec stala jedna z největších a nejutajovanějších ozbrojených akcí v historii. Bez vědomí amerického Kongresu zde zvláštní jednotky prováděly výcvik protikomunistických sil, útoky na severovietnamské cíle a dodnes tato operace vyvolává řadu rozporuplných otázek.

Piloti společnosti „Air America", což byl krycí název pro utajenou leteckou jednotku CIA, nejprve bombardovali laoské území sami, ale později k akcím vycvičili i thajské letce, příslušníky laoských royalistických sil a právě také hmongské piloty. Bilance nakonec byla děsivá. Podle některých údajů bylo na Laos svrženo dvakrát více bomb než za celou dobu druhé světové války na Německo i Japonsko dohromady. Tyto počty ale nerozlišují, zda jde o tonáž všech bomb svržených spojenci, nebo jen americkým letectvem. V každém případě Laos na následky bombardování trpí dodnes.

Staří přátelé

Američané, pro které nakonec vietnamský konflikt dopadl naprostou katastrofou, na své spojence nezapomněli. Brzy poté, co bota posledního amerického vojáka opustila Saigon, začal Pao s americkou pomocí organizovat emigraci svých spolubojovníků do USA. Nejprve se početné skupiny Hmongů uchýlily do Thajska a přes něj do Spojených států.

I v novém domově zůstával Vang Pao až do své smrti uznávaným vůdcem hmongské komunity. V Laosu byl v nepřítomnosti odsouzen k trestu smrti. Po zbytek svého života Pao v exilu plánoval protikomunistický puč a nikdy nepřestal doufat v návrat do rodné vlasti. V roce 2007 byl dokonce obviněn z osnování spiknutí proti současné laoské vládě; měl údajně sponzorovat nákup žoldáků, kteří by vládu v hlavním městě Vientiane svrhli, obvinění však byla stažena.

Vang Pao nikdy ničeho nelitoval. Ačkoli operace proti severovietnamským komunistům Laos zpustošila, připravila o život tisíce nevinných lidí, zanechala hluboké jizvy až do dnešních dnů a ve finále k vítěznému cíli nedospěla, hmongský generál nikdy nepřestal vinit ze zahájení spirály vraždění vietnamské komunisty. Shoduje se tak s názorem Paula Johnsona, podle kterého byly chyby a omyly Ameriky a jejích spojenců, kterých se dopustili v jihovýchodní Asii, vždy pouze spolupůsobící. Rozhodnutí Ho Či Mina a jeho spolubojovníků a nástupců ovládnout Vietnam včetně Laosu a Kambodže bylo jejich motivem už od roku 1945 a základní vina za vše, co se dělo potom, tak padá na jejich hlavy.

Diskuse