Nesnesitelná dětinskost monotematické politiky

Jan Frank | 16. 7. 2010

Poslat do Kindlu

---

Radka Johna a Věci veřejné (VV) dala Česku korupce. Nejen reálné úplatkářství a machinace se státním a obecním erárem, ale také obraz, který o její povaze a rozsahu vytvořila média, „imagemakeři" korupce. Teoreticky vzato se podílu na moci ujala strana, která s ohledem na hloubku úpadku obecných mravů prostě musela. Až se je znovu podaří pozvednout, zřejmě bez lítosti odejde.

Bylo vcelku sympatické, když Radek John, předseda VV, cosi podobného připustil s tím, že i případné krátké angažmá VV stojí za to. A opravdu: zatímco všechny ostatní parlamentní strany mají skutečné priority ve „věcech veřejných" jako takových, zdá se, že VV jako by samotná politika vlastně ani nebavila. Vážněji to evidentně mysleli i zelení; působili také vzdělanějším dojmem. S korupcí se něco musí dělat, ale je-li klíčem specifická strana, politika zase dostává na frak.

Korupce a učitelé: celá politika?

VV lze řadit mezi monotematické strany, podobně jako různá nacionalistická, ekologická a další utilitární uskupení. Jistě, psaný program tu je, stejně jako středové sebepojetí. Kotvou svědčící o „političnosti" VV má být zájem o učitelský stav. Je zde ale hlubší souvislost, než že učitelé mají relativně málo peněz? Vzděláním proti korupci? Ideové zakotvení VV je pikanterie. Definitivně se upevnilo, když se Johna ptali na soukromí, rozvod atd. V zásadě se choval jako chlap, ale s dodatkem, že VV jsou liberální strana. Jestli do té doby někteří véčkaři pošilhávali po krapet konzervativnější orientaci, nyní mají utrum. (Ruku na srdce, Radku Johne, Víte Bárto a další, kvůli obyčejným věcem veřejným byste do toho asi nešli, že? Věřit by se to dalo snad jen některým ženám z čela VV, pokud odolají „zubizmu".)

Strany jako VV vždy reprezentují více či méně kompromisní snahu realizovat vlastní dílčí cíl jako přílepek k běžné byrokratické agendě. Kazí tím obvykle hru standardním stranám bez „hitů", kladoucím pokud možno vyvážený důraz na různé priority. Mýlil by se však ten, kdo by věřil, že VV korupci hluboce rozumějí. Mají nepochybně své lidské zkušenosti, právě na nich je ve VV vše založeno, ale s teorií je to o dost horší, určitě na stranu, která se na korupci cítí být takovým kadetem. Korupce, to nejsou jen státní zakázky. Opatření, která VV „vymyslely", zpřísní dohled nad nakládáním s veřejným majetkem a posílí justici. Výsledky ale nejsou zaručené, to zaprvé, a zadruhé, navrhují to i ostatní strany. Koalice se zde shoduje. Proto mají VV vstoupit do dějin?

Po volbách méně moralismu

Když už do nich na populistické vlně vtrhly, mohly by alespoň začít mírnit svůj moralismus, místy až urážlivý. 36 % voličů, kteří dali hlas větším koaličním stranám, ODS a TOP 09, si nižší míru korupce v ČR nepřeje ani o chlup méně než 11 % voličů VV. Krom toho, na rozdíl od voličů VV, dali hlas stranám s propracovaným reformním programem, který zohledňuje závažnost jednotlivých společenských problémů, neimprovizuje a ze strukturálního hlediska nenadřazuje jeden populisticky nafouknutý problém ostatním. Je škoda, že ODS a TOP 09 daly VV na jejich aktivity a iniciativy v boji proti korupci fakticky bianco šek. VV získaly přednost nikoliv „logicky", tedy díky odbornosti, morálním zásluhám nebo politické síle, nýbrž jako úlitbu pro antisystémového hráče.

Vůdčí myšlenkou véčkařů je zřejmě pocit, že stávající garnitura (rozuměj ODS a TOP 09) je sama nenapravitelným konfidentem korupčních kruhů. Právě proto VV vztáhly ruku po moci, která je jinak vlastně nezajímá, a nyní se za řečnickým pultíkem naoko družně chichotají se včerejšími dinosaury. Pro VV v Česku platí „výjimečný stav". Tak tomu ale není. Dokázaly to volby i vnitrostranický proces uvnitř ODS, tedy standardní společenské mechanismy.

Čtyřicet let komunistické morální devastace se nedá odčinit vyhlašováním veřejných zakázek na internetu ani testy úředníků. Není třeba politického obušku v podobě VV, ale času. A stran, které to myslí s politikou a lidmi této země vážně.

Text vyšel ve zkrácené a upravené podobě 16. července 2010 v Lidových novinách.

Revue Politika 7-8/2010

Poslat do Kindlu

---

Diskuse