Vstali noví bojovníci

Co vyplývá z výsledků dosud nejzajímavějších parlamentních voleb

Jiří Holík | 31. 5. 2010

Poslat do Kindlu

---

Pokud si voliči od právě uzavřených parlamentních voleb slibovali změnu, mohou být navýsost spokojeni. Po posledním květnovém víkendu totiž přestaly platit některé základní pravdy české politiky.

Dvě hlavní politické strany nezískaly dohromady ani polovinu odevzdaných hlasů. Do Poslanecké sněmovny naráz vstoupily dvě nové strany. Dvě z ní naopak vypadly - zvlášť truchlivé a překvapivé to musí být především pro lidovou stranu, pro niž bude mimoparlamentní působení zcela novou zkušeností. ODS v Praze skončila druhá a ve srovnání s rokem 2006 tam přišla o polovinu voličů. Voliči poprvé masivním způsobem využili možnost přidělování preferenčních hlasů, a výrazně tak promluvili do složení parlamentu. Výsledkem je 114 nových poslanců. Ve sněmovně také zasedne 44 žen - nejvíce v historii. Zkrátka vstali noví bojovníci. Budou-li však lepší než ti staří, se teprve ukáže.

Tradiční parlamentní strany (počítejme mezi ně i Stranu zelených) utrpěly drtivou porážku. Při o něco málo nižší volební účasti se od nich oproti minulým volbám odklonily téměř dva miliony voličů. Sociální demokracie přišla oproti roku 2006 o třetinu svých voličů, ODS dokonce o 44 %. Nad lidovci a zelenými se po poklesu podpory o 40 %, resp. 60 % zavřely vody. Nejméně, 13 %, ztratili komunisté, což ale ani v ulici Politických vězňů nemohou hodnotit jako úspěch. Ve volbách se dařilo jen dvěma novým subjektům. Není bez zajímavosti, že jejich zisky v absolutních číslech takřka identicky odpovídají ztrátám obou velkých stran.

Jednoznačně pozitivním signálem těchto voleb je to, že vláda s přiznanou nebo jen tichou účastí komunistů pro naprostou většinu českých občanů stále nepřichází v úvahu. A tak to i zůstane. Komunisté se nacházejí v pasti, která pohltila lidovce. Jejich program osloví jen malou část elektorátu, přitáhnutí nových voličů jeho změnou ale zase není možné kvůli stávajícímu jádru skalních příznivců. Nevýhodou komunistů oproti lidovcům je navíc to, že s nimi nikdo nechce mít otevřeně nic společného, a tak si neužijí ani na cestě k nevyhnutelnému zániku svých prebend.

Výsledek voleb je pozoruhodný i z hlediska politického marketingu. Ukázalo se totiž, že postavit svou kampaň pouze na negativní reklamě je dlouhodobě neudržitelné. Voliče to totiž po čase jednoduše otráví a rozhodne se hledat jinde. Snad to především velké strany pochopí, a dojde tak k určitému zklidnění veřejného prostoru.

Co z toho všeho vyplývá? Nejpravděpodobnější se zdá vznik koalice ODS, TOP09 a Věcí veřejných (VV), která by měla disponovat v České republice dosud nevídanou bezpečnou vládní většinou. Ta by, pokud v jednotlivých stranách nedojde k žádnému rozkolu a poslanci se budou chovat disciplinovaně (přičemž VV jsou v tomto ohledu velkou neznámou), mohla vést ke stabilní a akceschopné vládě. Klíčové bude ale nalézt ideologickou shodu nad programovým prohlášením, což by ale vzhledem k faktu, že VV pravděpodobně drtivou většinu svých voličů přetáhly sociální demokracii, nemuselo být zrovna nejjednodušším úkolem.

Pro pravici a především pro ODS nastávají navzdory úspěchu těžké časy. Volební výsledek jí otevřel cestu k tomu, aby se mohla energicky pustit do potřebných reforem. S bezpečnou vládní většinou ale končí doba hájení. Nejasné přešlapování na místě už žádné výmluvy neospravedlní, stejně jako voliči už neomluví promarnění takovéto příležitosti. Pod stejnou hlavičku patří i konec Jiřího Paroubka v čele ČSSD. Občanští demokraté musejí provést hlubokou a zásadní sebereflexi. Jinak je totiž v příštích volbách žádný vnější nepřítel na levici nezachrání.

Revue Politika 5/2010

Poslat do Kindlu

---

Diskuse