Občanské sdružení světového teroru

Rozhovor s Jefimem Fištejnem

Takto charakterizuje komentátor Jefim Fištejn skupinu, která nedávno provedla letecké útoky na New York a Washington. Rozhovor jsme vedli v předvečer zásahu Spojených států.

Pane Fištejne, jak hodnotíte dosavadní reakce na teroristické útoky proti Spojeným státům?

Jsme v situaci, kdy vybíráme z několika špatných rozhodnutí. To, co americký prezident udělá nebo neudělá, bude v té či oné míře oprávněně kritizováno, protože efektivní účinné řešení problému světového terorismu zatím neznáme. Jsme v situaci, kdy budeme teprve budovat systém, který možná teroristickou činnost podváže. Ale zatím nejsou zřetelné ani jeho obrysy.

Jaká vidíte největší rizika?

Rizika vidím ve všem - od bombardování a jeho nízké efektivity, až po zajetí bin Ládina a soudní proces ve Spojených státech, který je zase svázán s jistým rizikem mučednictví a tím i zářného příkladu. Nicnedělání rovněž není řešením, protože to by povzbudilo teroristy celého světa. Navíc jsme v situaci, kdy se dá předpokládat, že úder proti Západu nebyl poslední a další údery, které přijdou, budou mít jinou a možná ještě hrůznější podobu. Detekujte například na hranicích nebo letištích člověka, který vstoupí na území například Spojených států infikován antraxem a podobně. A když bude podobných šílenců víc, epidemie na území USA je zaručena. Bohužel existuje příliš možností, jak v teroristických útocích pokračovat.

Co tedy lze očekávat?

Reakci Spojených států, která bude velice nedokonalá, nicméně nějaká reakce musí být. Bude to spíše reakce silová, kde prvek čisté pomsty bude dominovat nad racionalitou odvety. Odveta je zapotřebí, už jen proto, aby se zklidnila vlna hněvu amerického obyvatelstva. Tato odveta bude problematická v tom, že nemá pevný, nýbrž rozptýlený cíl. Stručně řečeno: lze očekávat odvetu na území Afghánistánu, případně sousedních států.

Jaký postoj k účasti na konfliktu očekáváte od evropských vlád?

Myslím, že vojenskou účast spojenců USA v tomto případě nepotřebují, protože zde není fronta, nepřátelský stát, nepřátelská armáda. Zapotřebí je naopak nejužší spolupráce na úrovni rozvědek, která bude nepochybně poskytnuta, protože před tímto terorem si nikdo není jist a nemůže si být jist.

A veřejné mínění?

To je, jak známo, nesmírně nestálá, nestabilní a neracionální věc. A v té neracionalitě samozřejmě bude dominovat i protiamerický prvek. Takže soucit s oběťmi nepochybně pomine, jakmile Amerika zasadí úder, a vzápětí budou lidé USA obviňovat z přehnané brutality. Vyhnout se ztrátám na civilním obyvatelstvu v případě jakékoliv odvety není možné. Žádné údery na území Afghánistánu nemohou být cílené pouze proti teroristům, protože teroristé nejsou žádnou armádou, ale pohybují se mezi civilním obyvatelstvem. Nelze je vyčlenit a cíleně zabít uprostřed masy civilistů. Takže to nutně vyvolá vlnu kritiky spíše než pochopení pro americkou situaci. To je velmi krátkozraké, protože dnes je cílem teroristů Amerika, ale zítra? Vzhledem k tomu, že možné prostředky útoku jsou tak strašně nevybíravé, tak si nikdo, ani v Evropě, nebude jist třeba před nějakou morovou epidemií, před chemickým útokem a jinou teroristickou vynalézavostí. Ostatně i při tomto teroristickém aktu zahynula spousta Evropanů. Půl druhé stovky Britů, spousta Němců, ale i Japonců a představitelů jiných národů. Především si myslím, že nastal čas zapomenout na protiamerické emoce evropských intelektuálů a spíše se semknout ve společné obraně před terorismem.

Jak podle Vás teroristický útok na USA a následná odveta poznamená světovou ekonomiku?

Jsou zde paradoxně dvě možnosti. Může to samozřejmě vést k dočasnému rozpojení ekonomických vazeb a tím ke stagnačním projevům. Mnozí ale také tvrdí, že se může stát opak. Tak jako první světová válka na 15 let oddálila recesi - a tváří v tvář recesi svět v roce 1914 stál -, tak dnes mnozí tvrdí, že současná mobilizace prostředků, mobilizace světového systému boje proti terorismu, může vyústit v nové objednávky. Stručně řečeno: může vyústit v nové oživení ekonomiky jak ve Spojených státech, tak i jinde, protože Spojené státy mají velmi silnou ekonomiku, která za sebou táhne zbytek světa. Nicméně která z těchto protichůdných tendencí převáží, na to neumím odpovědět. Nejjednodušší odpověď by byla: přijdou nové vojenské zakázky, nová výroba zbrojních, telekomunikačních systémů a zřejmě i systémů zpravodajských, a to vše může vést k určitému oživení. Na druhé straně může nastoupit trend, kdy třeba ve stavebnictví se nebudou stavět mrakodrapy, takže naopak může dojít k útlumu. Letecké společnosti rovněž budou v útlumu. Myslím ale, že lidstvo je natolik vynalézavé, že si to vynahradí aktivizací jiných ekonomických a průmyslových směrů.

Budou se i nadále budovat symboly ekonomické moci, jakým pro teroristický svět byla newyorská budova Světové obchodní organizace?

Myslím, že většina lidí až do tohoto útoku v podstatě nevnímala newyorská dvojčata jako absolutní symbol světového kapitalistického systému. V budovách sídlilo mnoho významných světových firem, ale přesto: nebyla to burza, nebyl to Wall Street, ani Frankfurt. Znám jiné symboly stejného systému, takže nevím, co teroristé budou pokládat za opravdový symbol. Navíc největší mrakodrapy nestojí ve Spojených státech, ale v Malajsii.

Pokud se mrakodrapy přestanou stavět, pak to bude z jiného důvodu. Jak nám bylo hrůzostrašně předvedeno, tyto budovy znesnadňují záchranné práce, protože žádný hasičský vůz ani jakýkoliv žebřík nedosahuje k nejvyšším patrům a lidé jsou tam v případě jakéhokoliv neštěstí odsouzeni na smrt nebo na bezhlavý skok dolů.

Jak se konflikt, o kterém hovoříme, dotkne architektury mezinárodních institucí? Co to udělá s institucemi typu Světové banky nebo Mezinárodního měnového fondu?

Po této teroristické události jejich dosavadní standardní činnost není možná a je třeba leccos přehodnotit. Víme, že už nyní jsou odročena zasedání celé řady mezinárodních institucí. Světové banky, MMF, dokonce i OSN. Rozhodně ale cesta nevede k tomu, že by se kandidáti odebrali do kanadských hor, pouštních místností v Kuvajtu, na loď nebo se omezili na diskusi pomocí videotelekomunikací. Naopak tato situace nutí setkat se a pohovořit, co dál. Jsem zvědav, jak dopadne příští naplánované setkání Světové obchodní organizace. Každopádně svět kvůli tomu fungovat nepřestane. Budou se muset hledat nové, nikoliv tak přepychové a tak početné formy zasedání. Jak budou vypadat samozřejmě nevím, nechci si hrát na proroka. Ale každopádně se budou hledat nové formy fungování světových institucí, takže se musí podniknout jejich přestavba. Když už ne kvůli teroristům, tak kvůli protiglobalizačním výpadům. Především kvůli zranitelnosti těchto institucí.

Ministr obrany Jaroslav Tvrdík v reakci na rezoluci Rady bezpečnosti OSN proti terorismu prohlásil, že se jedná o milník v novodobých dějinách. Vidíte to podobně optimisticky?

Nová jednota může samozřejmě mít krátký dech, ale její zdroj je třeba si uvědomit: vlády světa se sjednotily v boji proti nadnárodní a nestátní síle. Jinými slovy: jednotným postojem se státní uspořádání lidské společnosti brání proti útoku jiné, nestátní formy společenské organizace - de facto proti občanskému sdružení založenému za účelem světového teroru.

Nedávno jste v Proglasu psal o rýsujícím se novém strategickém partnerství Ruska a Číny. Nepůjde po 11. září dělící linie mezi velmocemi úplně jinak?

Jakožto ekonomická velmoc na vzestupu si Čína nemůže dovolit být vtlačena do tábora chudobného islámského fundamentalismu. Navíc se sama může snadno stát terčem teroru ze strany svých méně úspěšných sousedů, třeba indonézských muslimů. Proto si buďto zachová neutralitu, nebo se přidá na stranu Ruska a Ameriky výměnou za to, že jí bude přiznána vlastní "stínová zóna" v regionu.

Diskuse