Nepředstavitelná představa
Rubrika: Poznámky k událostem |
Když jsem se dočetl o názoru premiéra Špidly, že vyhnání Němců z Československa položilo základy míru ve střední Evropě, zamyslel jsem se na chvilku nad nepředstavitelným: Velkoněmecká říše vyhrála druhou světovou válku. Vznikla nacionálně socialistická Evropa sahající od Atlantiku po Ural. V rámci dočišťovacích akcí byl po válce realizován plán SS-obergruppenführera a generála policie Reinhardta Heydricha, v jehož průběhu byli rasově vydatní Češi germanizováni, méně schopní zaměstnáni jako dozorci v koncentračních táborech u polárního kruhu a zbytek postupně nastoupil cestu do Treblinky. Asi padesát let po svém zdrcujícím vítězství se nacionálně socialistické impérium zhroutilo pod tíhou vlastní neschopnosti. Oddělila se od něj řada států a v Německu po jistých potížích vznikla parlamentní demokracie, ovšem s poměrně silným zastoupením a vlivem postnacionálně socialistické dělnické strany Saska a Braniborska. Pak poslední zbylí Češi na světě, totiž organizace českých krajanů v USA, vznesla v Berlíně požadavek, aby se německý národ omluvil za genocidu spáchanou na českém obyvatelstvu a aby se jednalo o odškodnění přeživších. Německý premiér, který by se náhodou mohl jmenovat podobně jako Friedrich Spiedel a mohl by se klidně považovat za sociálního demokrata západního ražení, by směle podotknul, že vyhnání Čechů přece položilo základy k trvalému míru. Ano, kde není Čechů, tam nemůže nastat česko-německé napětí, to je pravda. Svět by si však po takovém výroku přece jen pomyslel, že s těmi Čechy asi nebylo a není všechno v pořádku.
S Čechy? Nebo s Němci? Anebo přece jenom s Čechy? Teď se mně to všechno nějak popletlo. Člověk si nemá zbůhdarma představovat nepředstavitelné nehoráznosti.
Rubrika: Poznámky k událostem |