NATO
Nagygate poškozuje dobrou práci zpravodajské komunity
Ondřej Šlechta | 19. 6. 2013
V obskurní kauze „Nagygate“ se zjevně hraje o mnohé. I když ještě neopadly emoce a kauza může mít řadu nečekaných rozuzlení, například poté, co se od policie dozvíme, komu patřilo oněch zabavených 150 milionů v hotovosti, naprosto jistě víme, že utrpí pověst vojenské zpravodajské služby.
Podivná ruská zahraniční politika
Françoise Thomová | 14. 6. 2013
Vývoj ruské zahraniční politiky od pádu komunismu do současnosti je poněkud podivný. Během Jelcinovy éry byla ruská zahraniční politika předmětem vášnivých sporů a za Putina se znovu stala soukromým revírem nejvyšších představitelů Kremlu a předmětem všeobecného konsensu, který nezpochybnilo ani poslední vzbouření. Vždyť Rusko má dnes k racionálnímu vymezení svých národních zájmů stejně daleko jako v sovětské epoše, kdy mu v odpovídajícím vnímání vnějšího světa bránilo ideologické prisma – možná právě proto, že v jeho zahraniční politice zůstaly uchovány prvky leninistické vize, zatímco v domácí politice pád socialismu všechno vymetl.
Turecko má pro Evropu mimořádný význam
Martina Heranová | 12. 6. 2013
Již léta jsme na evropské scéně svědky neutuchajících diskusí o tom, zda Turecko patří či nepatří do Evropy. Rozdmýchávají je především ti, kterým je turecká příslušnost k evropské identitě nepohodlná. Staletí společné historie se však nedají vymazat. Území dnešního Turecka bylo vždy součástí impérií, jež byla považována za nedělitelnou součást evropské mocenské architektury, od starověku přes středověk až po moderní dobu. Tvrdit, že je tomu dnes jinak, resp. že Evropa ke svému úspěšnému rozvoji Turecko nepotřebuje, je velmi krátkozraké a svědčí o myšlenkové zatemněnosti přinejmenším určité části evropských politických elit.
Turecko: Příliš důležité, než aby padlo
Filip Tuček | 12. 6. 2013
Tisíce protestujících na tureckých náměstích volají po pádu premiéra Recepa Tayyipa Erdoğana. Mnoho médií (včetně České televize) jeho vládu označuje za promuslimskou a autoritativní. Před vynesením unáhlených soudů bychom se ale měli podívat na fakta. Turecko je totiž příliš důležité na to, abychom k němu přistupovali lehkovážně.
Kdo zajistí evropskou bezpečnost?
Filip Tuček | 24. 5. 2013
Severoatlantická aliance je dnes hlavním hráčem při zajišťování evropské bezpečnosti. S koncem mise v Afghánistánu a přesunem Spojených států do Asie ale bude NATO nuceno hledat novou roli. Budoucnost aliance přitom bude klíčová pro rozvoj společné bezpečnostní a obranné politiky EU, tedy pro přebírání odpovědnosti evropských států za vlastní bezpečnost.
Bezpečnost má svoji cenu
Filip Tuček | 15. 3. 2013
Největší současná bezpečnostní hrozba pro střední i západní Evropu - a pro transatlantický prostor jako celek - nemá externí charakter, nýbrž přichází zevnitř. Tvrdé škrty ve výdajích na obranu a armádu podkopávají schopnost států čelit asymetrickým hrozbám a utvářet vnější bezpečnostní prostředí. Obnovení schopnosti efektivně reagovat na výzvy a zároveň proaktivně formovat mezinárodní dění je, zejména pro evropské politiky, zásadním úkolem následujících let.
Připravme se na změny
Mezinárodní bezpečnost na počátku druhé dekády 21. století
Martina Heranová | 13. 3. 2013
Po dvaceti letech od skončení studené války, zarámovaných vládou jediné světové supervelmoci, Spojených států amerických, stojí mezinárodní společenství opětovně na rozcestí. Vývoj v posledních letech potvrdil postupnou změnu v rozložení sil největších světových hráčů a nevyhnutelný posun směrem k multipolárnímu světu.
Zóna volného obchodu s USA: příležitost pro Evropu
Filip Tuček | 30. 1. 2013
Každý prezident po sobě touží zanechat odkaz - a v případě amerického prezidenta to platí dvojnásob. Nebývá ovšem pravidlem, aby z takového odkazu výrazněji těžila i Evropa. Plán Baracka Obamy na vytvoření zóny volného obchodu mezi Spojenými státy a Evropskou unií, dvěma největšími ekonomikami světa, by Evropě pomohl překonat hospodářské problémy, zvýšil by její postavení v globální ekonomice a posílil ji i politicky. Komplexní ujednání, obsahující obchod se zbožím a službami, investice i spolupráci v oblasti zemědělství, by Evropě umožnilo zůstat klíčovým partnerem Spojených států, navíc na kvalitativně nové úrovni. Ne nadarmo ministryně zahraničí první Obamovy administrativy Hillary Clintonová potenciální dohodu označila za „hospodářské NATO".
Sen, nebo procitnutí?
Přivedou férové volby Gruzii do náruče Ruska?
Josef Mlejnek jr. | 16. 11. 2012
Koncem října potvrdil gruzínský parlament ve funkci nového premiéra a jeho vládu: Bidzinu Ivanišviliho, jehož koalici Gruzínský sen se v parlamentních volbách konaných 1. října poněkud překvapivě podařilo porazit Sjednocené národní hnutí stávajícího prezidenta Michaila Saakašviliho. „Je to poprvé v gruzínské historii, kdy vláda bude změněna prostřednictvím voleb," pronesl Ivanišvili nedlouho poté, co vešly ve známost volební výsledky. Jeho výrok si zaslouží bližší pozornost. Dosavadní volby v Gruzii vždy potvrdily u moci vládnoucí sestavu, anebo se mocenská výměna konala na základě protestů vyvolaných falšováním voleb, což byl případ revoluce růží z roku 2003, která vynesla k moci Michaila Saakašviliho.
Případ Libye
Západ reagoval na „arabské jaro“ zcela chybně
Ondřej Šlechta | 22. 6. 2012
Panarabská bouře, která na začátku loňského roku zachvátila islámský svět, získala přízvisko arabské jaro. K překvapení nejen samotných revolucionářů, ale i politických elit Ligy arabských států, Západu a řady pozorovatelů začala nečekaně a živelně.









