Německo
Evropská dluhová krize nakonec vyústí v totální oddlužení
Petr Kostka | 27. 3. 2013
Narůstající divergence mezi severním a jižním křídlem eurozóny nutí vystrašenou eurokracii stupňovat úsilí o další „prohloubení integrace a solidarity“, což v překladu znamená institucionalizaci přerozdělovací unie, která je nezbytná k záchraně eurozóny a možná i celé EU. Není to nic jiného než snaha o politické řešení ekonomických rozporů. Stejně jako celé euro je politickým projektem nerespektujícím ekonomické zákonitosti.
Myšlenka evropského občanství je nebezpečná
Johana Typoltová | 11. 3. 2013
„Měli bychom přijímat jen tolik cizinců, kolik můžeme integrovat," říká v rozhovoru o české imigrační politice senátor Tomáš Grulich, historik a expert na migraci.
Moc v době krize
Marek A. Cichocki | 6. 2. 2013
V otázce institucí, mechanismů a smluvních řešení máme v případě EU co dočinění s kontinuitou vývoje. Tento proces je však možné rozdělit na různé etapy z hlediska jejich politických specifik.
celý článek Sympozium CDK: Politika, společnost a hodnoty v české a polské perspektivě
Je „transfer“ pouhým eufemismem pro „etnickou čistku“?
Kořeny pojmu a vývoj anglicky psané debaty o odsunu sudetských Němců z Československa
Martin D. Brown | 4. 2. 2013
George Orwell ve své zásadní eseji nazvané Politika a anglický jazyk z roku 1946 napsal: „Politický jazyk musí zhusta sestávat z eufemismů, kruhové argumentace a bohapustého mlžení (...) Miliony rolníků jsou okrádány o svá hospodářství a vyháněny na strastiplné cesty pouze s tím, co dokážou unést v náručí: taková praxe se nazývá transferem obyvatelstva či úpravou hranic."1 Orwell měl nepochybně pravdu, ovšem jeho často opakovaný výrok, že „transfer" byl pouhým eufemismem, pomíjí některá klíčová fakta o kořenech a vývoji tohoto pojmu. Přesto (nebo právě proto) podobné názory v anglicky psané literatuře na téma nuceného vystěhování sudetoněmecké menšiny z Československa po druhé světové válce převládají i dnes.2
Prognóza politického vývoje v Evropě a Rusku v roce 2013
Ondřej Šlechta | 4. 1. 2013
Nacházíme se v období, pro které jsou charakteristické radikální a hluboké strukturální změny v poměrně krátkém časovém horizontu. Současný cyklus tak svojí dynamikou připomíná transformační období let 1989-1991. Nynější krizové období odstartoval krach banky Lehman Brothers a následná ekonomická krize v roce 2008. Rok 2013 může přinést určité náznaky konce této transformace a první kontury pokusu o nalezení rovnováhy na Blízkém východě, stejně jako odpovědi na otázky stran budoucnosti EU.
Co je Francie ochotna nabídnout za sanaci svých bank?
Petr Robejšek tvrdí, že z Německa už zní: „Za naše peníze chceme naši muziku.“
Jakub Janda | 31. 12. 2012
Euro: mezi hospodářskou racionalitou a vynucovanou politickou integrací
Aleksander Surdej | 19. 12. 2012
Zavedení eura coby společné měny určené potenciálně všem členským státům EU bylo projektem s dvojím cílem. Projektem, v němž byly otevřeně vytyčovány ekonomické cíle, a současně projektem s nejasnými, ne-li přímo skrytými cíli politickými. Globální finanční krize, jejíž symbolický počátek je datován na den pádu banky Lehman Brothers 15. září 2008, získala v Evropě podobu „finanční krize suveréna" (krize veřejných financí) a stala se katalyzátorem procesů, jež zviditelňují dilemata a konflikty, které projekt společné měny obsahuje, které jeho iniciátoři nevzali v úvahu a které k jejich zděšení ohrožují stabilitu Evropské unie. V tomto eseji se pokusím o rozbor některých z nich a formuluji závěry, které jsou dle mého názoru důležité vzhledem k volbě, před níž stojí naše země.
Ota Filip: K vypořádání se s nacismem došlo až po sjednocení Německa
S předním českým exilovým spisovatelem o německé zkušenosti s historickou vinou, toleranci vůči neonacistům a míře svobody, kterou je třeba bránit
Jakub Janda | 7. 12. 2012
Boj s krizí eurozóny, boj o moc v Evropě
Tomasz Grzegorz Grosse | 30. 11. 2012
Krizi společné měny vyvolala institucionální nedotaženost vzniklá v době ustavování tohoto systému.1 Největším problémem je absence adekvátních nástrojů, které by umožnily vyrovnávání strukturálních odlišností a cyklických odlišností mezi ekonomikami eurozóny. Takovým mechanismem by měly být evropské fiskální nástroje, které by obnovily konkurenceschopnost a hospodářský růst nejslabších oblastí. To by vyžadovalo založení federálních fiskálních institucí, tedy federalizaci daní, silný unijní rozpočet a také spoluzodpovědnost za veřejný dluh. Krom toho by byla nezbytná přísnější kontrola finančních trhů, aby neprohlubovaly hospodářské obtíže. Jak krize společné měny postupuje (počínaje sklonkem roku 2009), je stále patrnější, že obtíže způsobuje nejen nadměrná zadluženost států, ale stále větší měrou se na ní svými problémy podílí bankovní sektor a přílišné spekulace na finančních trzích.
celý článek Sympozium CDK: Politika, společnost a hodnoty v české a polské perspektivě
Esej o polské duši
Anno Domini 2012
Ryszard Legutko | 10. 10. 2012
Oněch několik let uplynuvších od napsání knihy umožňuje autorovi vidět nejen ji, ale i komentáře, které vyvolala, s jistým reflektujícím odstupem. Jedna z vyslovených výhrad se opakovala; o knize se říkalo a psalo, že je v líčení Poláků a polské reality příliš pesimistická. Tato výhrada je formulována příliš obecně, ale je nicméně závažná, neboť se podle kritiků dotýká samotného jádra mé diagnózy. Ta podle jejich názoru postrádá věrohodnost už z toho důvodu, že až do takové míry černý obraz skutečnosti nemůže být pravdivý. Na to musím odpovědět, že podle mne je celá výhrada formulována chybně. Pesimismus nebo optimismus mého závěrečného soudu je věcí druhotnou. Základní otázka musí proto znít jinak. Jsou analýzy obsažené v mé knize přesné a výstižné? Ano, nebo ne?
celý článek Sympozium CDK: Politika, společnost a hodnoty v české a polské perspektivě
1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | Další »
Rubriky
Partnerský časopis
Inzerce
