dluhová krize
Za úsporná opatření viňte trh, ne politiky
23. 5. 2013
Kritika úsporných opatření dosahuje v Evropě bodu varu. Stále častěji v sobě nese morální tón: silný sever – zvláště Německo – označuje za někoho, kdo nutí slabé přijímat přísnou politiku. Oponenti úsporných opatření tvrdí, že sever požaduje fiskální škrty a reformy trhů práce v postižených zemích výměnou za půjčky od Evropské centrální banky. Podle nich se kope do ekonomik, které jsou na dně.
Jak EU a členské státy pomáhají krachujícím zemím
Stručný průvodce světem desítek miliard eur
Eliška Kroupová | 22. 4. 2013
EU poskytuje finanční pomoc svým členským státům (1) prostřednictvím Evropského fondu finanční stability (dále EFSF) a Evropského stabilizačního mechanismu (dále ESM), které jsou k dispozici pouze členům eurozóny (z jejich vlastních prostředků na základě svého stanoveného podílu), (2) prostřednictvím Evropského mechanismu finanční stability (EFSM), který je k dispozici všem členským státům, a (3) prostřednictvím programu Balance of Payments Assistance (dále BoP), který je k dispozici nečlenům eurozóny.
Krize eurozóny a návrat politického rozhodování
Vojtěch Belling | 17. 4. 2013
Evropská komise vydala v listopadu 2012 tzv. blueprint, jenž obsahuje řadu závažných podnětů pro další vývoj evropské integrace. Dokument je v řadě ohledů velmi provokativní, nikoliv v negativním smyslu tohoto slova, ale spíše v jeho smyslu původním – provocatio, tedy výzvy nebo odvolání se k názoru veřejnosti. V tomto případě svůj význam jako dokument vyzývající k diskusi a tuto vyvolávající nepochybně úspěšně naplní.
Proč referendum?
Před deseti lety jsme hlasovali o vstupu do jiné EU
Bohumír Žídek | 8. 4. 2013
Minulý týden byla za přítomnosti předsedy Evropské komise José Manuela Barrosa na Pražském hradě vyvěšena vlajka Evropské unie a prezident republiky Miloš Zeman podepsal dodatek Lisabonské smlouvy umožňující vznik Evropského stabilizačního mechanismu. Tyto události provázely protesty kritiků ESM a současného směřování evropské integrace. Předseda Strany svobodných občanů Petr Mach při té příležitosti založil petici požadující referendum o vystoupení z Unie. Má to smysl?
Evropská dluhová krize nakonec vyústí v totální oddlužení
Petr Kostka | 27. 3. 2013
Narůstající divergence mezi severním a jižním křídlem eurozóny nutí vystrašenou eurokracii stupňovat úsilí o další „prohloubení integrace a solidarity“, což v překladu znamená institucionalizaci přerozdělovací unie, která je nezbytná k záchraně eurozóny a možná i celé EU. Není to nic jiného než snaha o politické řešení ekonomických rozporů. Stejně jako celé euro je politickým projektem nerespektujícím ekonomické zákonitosti.
S eurozónou na večné časy?
Peter Gonda | 22. 3. 2013
„Voči euru niet inej alternatívy. Ak sa zrúti, zanikne historický projekt Európy. Stroskotá Európa.“ V týchto slovách Angely Merkelovej je odkaz zástancov súčasnej európskej integrácie. Znie to ako „s eurozónou na večné časy“. Realistický pohľad však napovedá, že už dnes – s eurozónou – sme na pokraji finančného kolapsu, sociálnych nepokojov, konfliktov a rastúceho nacionalizmu v centralizujúcej sa Európskej únii.
Moc v době krize
Marek A. Cichocki | 6. 2. 2013
V otázce institucí, mechanismů a smluvních řešení máme v případě EU co dočinění s kontinuitou vývoje. Tento proces je však možné rozdělit na různé etapy z hlediska jejich politických specifik.
celý článek Sympozium CDK: Politika, společnost a hodnoty v české a polské perspektivě
Solidarita, jedno z nejpolštějších slov
Zdisław Krasnodębski | 28. 1. 2013
Když v Polsku mluvíme o solidaritě, nemůžeme to nevztahovat k „Solidaritě" psané s velkým „S", ke společenskému hnutí za nezávislost osmdesátých let 20. století. A právě tehdy, kdy vznikala „Solidarita", se znovu a trochu jinak než dosud začalo mluvit o „solidaritě", která se stala jedním ze základních pojmů v polském politickém jazyce.
celý článek Sympozium CDK: Politika, společnost a hodnoty v české a polské perspektivě
O skromném poselství konzervatismu
Jan Frank | 18. 1. 2013
Nerůst blahobytu v Evropě a USA a pohled na dynamické ekonomiky v jiných částech světa je a (nejen kvůli euru) bude realitou. S tím se do poločasu dostává i krize idejí. Až dosud se dvě hlavní linie politického myšlení v západní Evropě, tedy velmi obecně středopraví konzervativci a sociální demokraté, mohly spolehnout na materiální východisko dané dlouhodobým a konkurencí neohrožovaným růstem (post)industriální tržní ekonomiky formující právně rovný městský kolektiv. Avšak tato zásadní společenská normotvorná kulisa zvolna přestává být realitou. Jak sám sebe za těchto okolností zdůvodní konzervatismus?
Evropa se utrhla ze řetězu
Marek Magierowski | 16. 1. 2013
Současná krize by měla obnažit všechny neformální rozhodovací mechanismy v EU. Zatím se tak ale nestalo. Rozhodnutí jsou i nadále přijímána omezeným počtem vlivných figur. A nepůsobí jen v Berlíně, Paříži nebo na chodbách budovy Komise Berlaymont v Bruselu. Dnešní evropští mandaríni jsou roztroušeni všude. Někdy jen nečekaně vyplují na povrch a doslova přes noc se z nich stanou vůdčí aktéři Unie. Kolik novinářů, kteří se zabývají mezinárodním děním, bylo schopno si, řekněme před půl rokem, vzpomenout na jméno guvernéra Bundesbank. Dnes všichni vědí, že je to Jens Weidmann. Není ani aktivním, ani bývalým politikem, jen zaměstnancem státní správy, který má velmi konzervativní pohled na roli Evropské centrální banky v boji s krizí. Proč se stal tak vlivným? Protože debata nabrala jiný směr.
1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | Další »
Rubriky
Partnerský časopis
Inzerce
