ČSSD
Miloš Zeman a Rusko
Ondřej Šlechta | 20. 5. 2013
Poslední dobou se u nás rozšířil názor, že zvolením Miloše Zemana prezidentem ČR se vytvořily příznivé podmínky pro otočení geopolitického kormidla východním směrem. Podle mnohých se navíc atlantický směr zahraniční politiky země začal dostávat do defenzivy již dříve, minimálně úmrtím Václava Havla.
Zrušte bohumínské usnesení!
Vojtěch Navrátil | 29. 3. 2013
V naší polistopadové historii není diskutovanějšího usnesení některé z politických stran než tohoto přijatého v dubnu 1995 na sjezdu ČSSD v Bohumíně. Debaty, zda jej (ne)revokovat, se už staly folklórem. Na internetu se dokonce objevila i velmi prapodivná petice za zrušení bohumínského usnesení. Dokládá především to, že jeho originální text četl a zná opravdu jen málokdo.
Pravice pro „obyčejné lidi“
Bohumír Žídek | 1. 3. 2013
Jak jsem před nedávnem napsal, souboj Karla Schwarzenberga a Miloše Zemana neznamenal klání mezi pravicí a levicí, nýbrž mezi levicovým elitářstvím a levicovým populismem. A jak ve Finmagu správně poznamenal Petr Hampl, pravice bude muset v budoucnu oslovit alespoň část z 2,5 milionů voličů, kteří dali svůj hlas Zemanovi. Lze to ale udělat a nezpronevěřit se základním kamenům pravicové filozofie?
Trojí volební perspektiva české pravice
Vladimír Hanáček | 25. 2. 2013
Bezprostředně po nedávných prezidentských volbách se naplno rozproudila debata o tom, nakolik lze výsledek především jejich prvního kola vnímat jako signifikantní ukazatel budoucí perspektivy vývoje celého českého stranického systému. Výstup v rámci prezidentské volby lze z řady důvodů relativizovat. Především je zde evidentní vysoká míra personalizace voličského výběru a upozadění role politických stran coby srozumitelných a čitelných značek. Dominance Miloše Zemana na levici nikoho neudivila jak s přihlédnutím k jeho politické minulosti v ČSSD, tak s ohledem na absenci komunistického kandidáta. Nikdo by si snad netroufl předpokládat, že Zemanův zisk signalizuje potenciální dominanci SPOZ v levé části stranického spektra po příštích volbách do Poslanecké sněmovny, jakkoliv samotná přítomnost strany v Poslanecké sněmovně a její systémová relevance je více než reálná. O něco složitější situaci představuje současná systémová konfigurace v prostoru pravice a pravého středu stranického kontinua, kde dochází k významným voličským posunům nejen v rámci proběhnuvší prezidentské volby, ale důležitý poznatek v tomto ohledu poskytly již podzimní volby do krajských zastupitelstev.
ODS bicepsy nestačí
Jan Frank | 11. 2. 2013
Neúspěch Přemysla Sobotky v prezidentské volbě ODS pořádně zatřásl. V obavách o výsledek blížících se sněmovních voleb se aktivizuje členská základna, přijímají usnesení, vymýšlejí praktické koncepty, jak stranu ozdravit, zvěrohodnit a posílit. Aby se dílo zdařilo, je třeba co nejpřesněji určit proporce mezi dvěma nejčastěji zdůrazňovanými problémy ODS: nedůvěrou voličů v důsledku skandálů a nízkou autoritou u voličů v důsledku doktrinální krize. Jinými slovy: vyboxovat na TOP 09 do voleb pár ústupků je fajn, ale bicepsy nestačí.
Bolestivé prezidentské poučení
Jakub Janda | 28. 1. 2013
Sdělení, které si musí z prezidentské vřavy zapamatovat každý myslící politik, je jednoduché: Česká republika není Praha a osm milionů oprávněných voličů nesedí jen v pražských kavárnách. Co to znamená pro dnešní politickou realitu?
Genderový ráj to napohled
Ať vládnou ženy či muži, výsledek je podobný
Vojtěch Navrátil | 17. 12. 2012
Na konci srpna Fórum 50 % představilo novou kampaň s názvem Čas na změnu?! S její pomocí chce opětovně dotlačit veřejnost k tomu, aby donutila politické strany k zavedení paritního zastoupení žen a mužů na kandidátních listinách, a zvýšil se tak podíl zvolených žen. Psychologickou podporu jim teď dodal i návrh Evropské komise na zavedení povinného zastoupení žen ve vedeních podniků. Obdobně se snažil zmocněnec pro lidská práva zahrnout v připomínkovém řízení kvóty do volebního zákoníku. V jednom z něho podnětů se dokonce objevila i kouzelná formulka, ve které stálo, aby na volebním lístku musel být za jménem kandidáta uveden i údaj o jeho pohlaví. „Argumenty", či spíše lépe řečeno tvrzení, jsou tradiční: mezi počtem žen v politice a mírou korupce existuje silná negativní vazba a ženy jsou při jednání věcnější než muži. Jakmile bude ve volených orgánech samospráv a v parlamentu paritní zastoupení mužů a žen, nastane dle propagátorů kvót takřka ráj na zemi. Odvolávají se přitom na údajné příznivé zkušenosti ze zahraničí. Zkušenost je opravdu výborná věc, především pak ta vlastní. Přesně takovou mám z jednoho jihomoravského okresního města, v jehož zastupitelstvu jsou rovnoměrně zastoupeny ženy i muži.
Bez manuálu k volbám nechoďte
Krajské volby ukázaly, že kroužkování má smysl jen za určitých okolností
Vojtěch Navrátil | 8. 11. 2012
Možnost udělovat v krajských volbách kandidátům preferenční hlasy neměla až do letošních voleb valného významu. Kvůli vysoké desetiprocentní hranici hlasů, jež kandidáti museli získat, napomáhaly ke zvolení jen zhruba setině krajských zastupitelů z celkového počtu 675. Po jarní novele volebního zákona, která snížila potřebné kvorum na polovinu, se šance kandidátů na nevolitelných místech poskočit na kandidátkách výrazně zvýšily. Přesto se, jak jsem před volbami prognózoval, žádné pokračování „kroužkovací revoluce" sněmovních voleb z roku 2010 nekonalo.
Jak politicky napravit český parlamentarismus?
Michal Kubát | 4. 11. 2012
V poslední době jsme u nás svědky mnoha debat o krizi české politiky. Obecně se dá říci, že buď se mluví o krizi politiky jako takové, nebo jsou zmiňovány různé konkrétní (neblahé) jevy, se kterými se v České republice setkáváme. Rozličným fenoménům české politiky je přitom věnována různě intenzivní pozornost. Některé aspekty jsou silně medializované, a tedy diskutované (typicky korupce v politice), jiným otázkám je věnována relativně menší pozornost. Zdá se mi, že neoprávněně podceňovaným tématem české politické diskuse je podoba a fungování našeho parlamentarismu, a to především v politických a publicistických kruzích. Je to o to zarážející, že problematické fungování českého parlamentního režimu není vůbec žádnou novinkou.
Volby nemluví pro rebely
Jan Frank | 2. 11. 2012
Mizerná bilance pravice v krajských a senátních volbách posílila před listopadovým kongresem ODS tzv. rebely v jejích řadách. S nimi pochopitelně sílí i proud, jenž tvrdí, že za problémy strany může hlavně její malá pravicovost. Nebýt „potvrzení" této teze volbami, nestál by kvaziideový útok na Petra Nečase zprava navlečený na konkrétní rozpočtový krok vlády snad ani za komentář. V situaci, kdy mohou rebelové říkat, že to říkali, se ale takovýto výpad opravdu může jevit jako oprávněný. Ne že by ODS neměla jako pravicová strana resty, a to velké. Jsou-li z časového a legislativního hlediska reálné i jiné varianty, je chybou i další zvýšení DPH. Ale vari náhlým a křečovitým obratům a úprkům ODS k fundamentu pod vedením mocenských instrumentalistů.
1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | Další »
Rubriky
Partnerský časopis
Inzerce
