Polsko
Proč EU trpí demokratickým deficitem?
Ryszard Legutko | 7. 6. 2013
Evropská unie představuje řád i ducha liberální demokracie v té nejvíce zdegenerované podobě. Jestliže nejsilnější stránkou demokracie byly volby a v nich zabudovaná možnost výměny vládnoucí skupiny nebo změny vládního programu, udělala Evropská unie vše pro to, aby tuto možnost v maximální míře omezila. Neexistují žádné transparentní mechanismy mocenské změny ani řešení, která by voličům umožnila mít vliv na to, jakým směrem se bude vládnutí ubírat. Evropský parlament negeneruje vládnoucí skupinu a sám nemá velkou pravomoc; navíc, nepočítáme-li komunistické státy nebo některé autoritářské režimy, je patrně jedinou parlamentní institucí na světě, v níž neexistuje opozice. Nezávisle na tom, kdo ve volbách vítězí, v Evropském parlamentu už po dlouhá léta činí klíčová rozhodnutí stejné stranické uskupení a uskutečňuje se v něm stále stejná politika. Evropská vláda, přesněji řečeno něco, co vládu připomíná, jinými slovy Evropská komise, se neutváří na základě hlasování voličů, ale je na něm zcela nezávislá. Hlavní funkce plní v Evropské unii lidé, kteří nebyli zvoleni ve všeobecných volbách, a voliči nemají žádnou možnost je odvolat.
Solidarita, jedno z nejpolštějších slov
Zdisław Krasnodębski | 28. 1. 2013
Když v Polsku mluvíme o solidaritě, nemůžeme to nevztahovat k „Solidaritě" psané s velkým „S", ke společenskému hnutí za nezávislost osmdesátých let 20. století. A právě tehdy, kdy vznikala „Solidarita", se znovu a trochu jinak než dosud začalo mluvit o „solidaritě", která se stala jedním ze základních pojmů v polském politickém jazyce.
celý článek Sympozium CDK: Politika, společnost a hodnoty v české a polské perspektivě
Euro: mezi hospodářskou racionalitou a vynucovanou politickou integrací
Aleksander Surdej | 19. 12. 2012
Zavedení eura coby společné měny určené potenciálně všem členským státům EU bylo projektem s dvojím cílem. Projektem, v němž byly otevřeně vytyčovány ekonomické cíle, a současně projektem s nejasnými, ne-li přímo skrytými cíli politickými. Globální finanční krize, jejíž symbolický počátek je datován na den pádu banky Lehman Brothers 15. září 2008, získala v Evropě podobu „finanční krize suveréna" (krize veřejných financí) a stala se katalyzátorem procesů, jež zviditelňují dilemata a konflikty, které projekt společné měny obsahuje, které jeho iniciátoři nevzali v úvahu a které k jejich zděšení ohrožují stabilitu Evropské unie. V tomto eseji se pokusím o rozbor některých z nich a formuluji závěry, které jsou dle mého názoru důležité vzhledem k volbě, před níž stojí naše země.
Politika jako způsob realizace svobody
Anna Kopeć | 14. 12. 2012
Svoboda coby filozofická a politická kategorie byla pro polské myslitele vždy problémem. Diskuse na téma svobody probíhala v Polsku souběžně s dějinným vývojem; dalo by se říci, že určuje dějiny Rzeczpospolité. Počínaje tzv. sněmovní konstitucí (statuty Nihil novi) z roku 1505 přes liberum veto, osvícenské spisy Hugo Kołłątaje a Stanisława Staszice, povstaleckou a válečnou „horečku romantiků", období Polské lidové republiky až po rok 1989 a pontifikát Jana Pavla II. Svoboda nikdy nebyla něčím samozřejmým, nejčastěji však byla interpretována v politických kategoriích.
celý článek Sympozium CDK: Politika, společnost a hodnoty v české a polské perspektivě
Boj s krizí eurozóny, boj o moc v Evropě
Tomasz Grzegorz Grosse | 30. 11. 2012
Krizi společné měny vyvolala institucionální nedotaženost vzniklá v době ustavování tohoto systému.1 Největším problémem je absence adekvátních nástrojů, které by umožnily vyrovnávání strukturálních odlišností a cyklických odlišností mezi ekonomikami eurozóny. Takovým mechanismem by měly být evropské fiskální nástroje, které by obnovily konkurenceschopnost a hospodářský růst nejslabších oblastí. To by vyžadovalo založení federálních fiskálních institucí, tedy federalizaci daní, silný unijní rozpočet a také spoluzodpovědnost za veřejný dluh. Krom toho by byla nezbytná přísnější kontrola finančních trhů, aby neprohlubovaly hospodářské obtíže. Jak krize společné měny postupuje (počínaje sklonkem roku 2009), je stále patrnější, že obtíže způsobuje nejen nadměrná zadluženost států, ale stále větší měrou se na ní svými problémy podílí bankovní sektor a přílišné spekulace na finančních trzích.
celý článek Sympozium CDK: Politika, společnost a hodnoty v české a polské perspektivě
Gazprom mění politiku prodeje zemního plynu
Ondřej Šlechta | 22. 11. 2012
Po zásazích Evropské komise, která zahájila protimonopolní šetření vůči ruskému energetickému gigantu Gazprom, začíná Rusko se změnami v politice prodeje zemního plynu do Evropy. Z obavy před ztrátou dlouhodobých kontraktů hodlá preferovat vzájemně přijatelnější mechanismus úpravy cen, což dokazuje nedávné výrazné snížení cen dodávek plynu do Polska.
„Demokraté odmítají model převzatý z románů Ayn Rand“
S Igorem Lukešem o nadcházejících prezidentských volbách v USA
Jakub Janda | 5. 11. 2012
Tradice a pokrok aneb obtíže Evropanů s řešením problémů
Jacek Kloczkowski | 29. 10. 2012
Pády do nesnází a pokusy z nich vybřednout - tím je trvale určován životní rytmus Evropanů.1 Tímto neblahým sklonem je vina hlavně zásadní nedokonalost lidské přirozenosti v intelektuálním a mravním ohledu, přičemž na existenci tohoto zcela zřejmého omezení se znepokojivě snadno zapomíná. Nedostatek pokory před realitou je příznačný hlavně pro stoupence pokroku - jakobíny, komunisty, levicové euronadšence atd. Svět kolem nás chtějí neustále proměňovat, a nezvažují, zda vizi, jakou mají o jeho podobě, lze skloubit se zvyklostmi a potřebami společenství, jejichž život chtějí podle vlastního uznání přeorat. Další a další politická, společenská a kulturní pozdvižení mobilizují konzervativně orientované Evropany k odporu a k obhajobě tradice. Je jen málo procesů, které by podstatu evropské politiky několika uplynulých staletí ovlivňovaly stejně hluboce a byly by tak bohatým zdrojem neustálého intelektuálního kvasu. Ani nejbližší budoucnost na tom podle všeho nic nezmění.
celý článek Sympozium CDK: Politika, společnost a hodnoty v české a polské perspektivě
Jak polské elity ovládají populismus
Artur Wolek | 19. 10. 2012
Pojem populismus nebudí mezi vědci a politiky dobré asociace, a přece se v intelektuálním prostředí vyskytuje tak často, že pokud se pokoušíme pochopit politiku, uchylujeme se k němu takřka bezděčně. V praxi veřejných diskusí se jeho významové pole skutečně rozšiřuje natolik, že se vztahuje téměř ke všem neobvyklým nebo nekonvenčním formám politické mobilizace.1 Navíc má „populismus" tak silný emocionální a axiologický náboj, že ti, kdo neakceptují určitou formu politické praxe, používají pro ni zpravidla právě tento výraz. Pokud německý odborník dospívá k závěru, že v zemích střední Evropy představovaly populistické strany po roce 1989 vždy více než 40 procent parlamentních mandátů a že na Slovensku nebo v Polsku to bylo přes 50 procent, pak „populismus" coby prostředek chápání reality postrádá smysl.2 Velká část publicistů a vědců jej odmítá používat a polský pravicový politik se raději uchýlí k invektivě, než aby konkurenta nazval populistou a přidal se tak ke sboru liberálních omílačů tohoto pojmu.
celý článek Sympozium CDK: Politika, společnost a hodnoty v české a polské perspektivě
Esej o polské duši
Anno Domini 2012
Ryszard Legutko | 10. 10. 2012
Oněch několik let uplynuvších od napsání knihy umožňuje autorovi vidět nejen ji, ale i komentáře, které vyvolala, s jistým reflektujícím odstupem. Jedna z vyslovených výhrad se opakovala; o knize se říkalo a psalo, že je v líčení Poláků a polské reality příliš pesimistická. Tato výhrada je formulována příliš obecně, ale je nicméně závažná, neboť se podle kritiků dotýká samotného jádra mé diagnózy. Ta podle jejich názoru postrádá věrohodnost už z toho důvodu, že až do takové míry černý obraz skutečnosti nemůže být pravdivý. Na to musím odpovědět, že podle mne je celá výhrada formulována chybně. Pesimismus nebo optimismus mého závěrečného soudu je věcí druhotnou. Základní otázka musí proto znít jinak. Jsou analýzy obsažené v mé knize přesné a výstižné? Ano, nebo ne?
celý článek Sympozium CDK: Politika, společnost a hodnoty v české a polské perspektivě
1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | Další »
Rubriky
Partnerský časopis
Inzerce
