Spojené státy americké
Podivná ruská zahraniční politika
Françoise Thomová | 14. 6. 2013
Vývoj ruské zahraniční politiky od pádu komunismu do současnosti je poněkud podivný. Během Jelcinovy éry byla ruská zahraniční politika předmětem vášnivých sporů a za Putina se znovu stala soukromým revírem nejvyšších představitelů Kremlu a předmětem všeobecného konsensu, který nezpochybnilo ani poslední vzbouření. Vždyť Rusko má dnes k racionálnímu vymezení svých národních zájmů stejně daleko jako v sovětské epoše, kdy mu v odpovídajícím vnímání vnějšího světa bránilo ideologické prisma – možná právě proto, že v jeho zahraniční politice zůstaly uchovány prvky leninistické vize, zatímco v domácí politice pád socialismu všechno vymetl.
Turecko má pro Evropu mimořádný význam
Martina Heranová | 12. 6. 2013
Již léta jsme na evropské scéně svědky neutuchajících diskusí o tom, zda Turecko patří či nepatří do Evropy. Rozdmýchávají je především ti, kterým je turecká příslušnost k evropské identitě nepohodlná. Staletí společné historie se však nedají vymazat. Území dnešního Turecka bylo vždy součástí impérií, jež byla považována za nedělitelnou součást evropské mocenské architektury, od starověku přes středověk až po moderní dobu. Tvrdit, že je tomu dnes jinak, resp. že Evropa ke svému úspěšnému rozvoji Turecko nepotřebuje, je velmi krátkozraké a svědčí o myšlenkové zatemněnosti přinejmenším určité části evropských politických elit.
Turecko: Příliš důležité, než aby padlo
Filip Tuček | 12. 6. 2013
Tisíce protestujících na tureckých náměstích volají po pádu premiéra Recepa Tayyipa Erdoğana. Mnoho médií (včetně České televize) jeho vládu označuje za promuslimskou a autoritativní. Před vynesením unáhlených soudů bychom se ale měli podívat na fakta. Turecko je totiž příliš důležité na to, abychom k němu přistupovali lehkovážně.
EU = zelené peklo
29. 5. 2013
Utopická představa Evropské unie o tom, že se přetransformuje v tahouna zelené energie, začíná být nejistá. Sílící hospodářská a finanční krize a rostoucí nezaměstnanost vedou k tomu, že někdejší všezahrnující zelený konsensus se začíná rozpadat.
Kdo zajistí evropskou bezpečnost?
Filip Tuček | 24. 5. 2013
Severoatlantická aliance je dnes hlavním hráčem při zajišťování evropské bezpečnosti. S koncem mise v Afghánistánu a přesunem Spojených států do Asie ale bude NATO nuceno hledat novou roli. Budoucnost aliance přitom bude klíčová pro rozvoj společné bezpečnostní a obranné politiky EU, tedy pro přebírání odpovědnosti evropských států za vlastní bezpečnost.
Za úsporná opatření viňte trh, ne politiky
23. 5. 2013
Kritika úsporných opatření dosahuje v Evropě bodu varu. Stále častěji v sobě nese morální tón: silný sever – zvláště Německo – označuje za někoho, kdo nutí slabé přijímat přísnou politiku. Oponenti úsporných opatření tvrdí, že sever požaduje fiskální škrty a reformy trhů práce v postižených zemích výměnou za půjčky od Evropské centrální banky. Podle nich se kope do ekonomik, které jsou na dně.
Miloš Zeman a Rusko
Ondřej Šlechta | 20. 5. 2013
Poslední dobou se u nás rozšířil názor, že zvolením Miloše Zemana prezidentem ČR se vytvořily příznivé podmínky pro otočení geopolitického kormidla východním směrem. Podle mnohých se navíc atlantický směr zahraniční politiky země začal dostávat do defenzivy již dříve, minimálně úmrtím Václava Havla.
Zrození nového Reagana
Senátor Paul třináct hodin blokoval Brannanovu nominaci a přeskočil Marca Rubia
Bohumír Žídek | 24. 4. 2013
Obamova nominace Johna Brennana do čela CIA nečekaně rozvířila vody americké politiky. Téma používání bezpilotních letounů i na půdě Spojených států amerických a otázku, zda je prezident oprávněn zabíjet americké občany bez soudu a obvinění, tentokrát uchopila nová generace politiků Republikánské strany. Senátor Rand Paul svým mimořádným výkonem dokázal Brennanovu nominaci blokovat skoro třináct hodin. Událost nezůstala bez ohlasu. Zatímco na jedné straně se hovoří o nástupu mladé generace nadějných pravicových politiků, část staré gardy republikánů v čele s Johnem McCainem se postavila na Obamovu stranu.
Je svět připraven na vyřešení korejské otázky?
Martina Heranová | 5. 4. 2013
Situaci na Korejském poloostrově můžeme bez nadsázky označit za nejdéle zamrzlý konflikt v poválečné historii lidstva. I když slovo „zamrzlý“ jen stěží odpovídá dlouhodobé výbušnosti situace, stalo se více než cokoliv jiným synonymem pro vleklou zakonzervovanost výsledků poválečného soupeření velmocí na Dálném východě v rámci studené války.
Sýrie: Al-Kájda ante portas
Rozhovor s Terezou Spencerovou o situaci v Sýrii
Pavel Kopecký | 25. 3. 2013
1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | Další »









