ODS
Sladká pomsta TOP 09
Vojtěch Navrátil | 24. 5. 2013
Je to skoro přesně na den dva a půl roku od doby, kdy ODS po měsíc trvajících jednáních vyšachovala společně s ČSSD z vedení hlavního města vítěze voleb TOP 09. Nyní se situace obrátila a TOP 09 – tehdy tahající za nejkratší konec – se po několika kotrmelcích, které se mezitím v pražském komunále udály, dostala do pozice, kdy si bez nových voleb mohla vybírat, s kým bude v metropoli vládnout. A viditelně si to užívá.
Úkol pro senátní volby 2014: společně proti levici
Vojtěch Navrátil | 19. 4. 2013
Pravice dostala v posledních senátních volbách loni na podzim pořádně na frak. Kandidáti ODS a TOP 09/STAN postoupili do druhého kola dohromady pouze v deseti obvodech, tedy ve stejném počtu obvodů jako komunisté. Vše mohlo být jinak, kdyby TOP 09 sebevědomě neodmítla nabídku ODS (byť je otázka, nakolik vážně míněnou) na nominaci společných kandidátů v některých obvodech. Příště už by pravice – chce-li v Česku přežít – takovou chybu udělat neměla.
Nedobré vyhlídky ODS
Vojtěch Navrátil | 18. 3. 2013
Bývá to už u ODS v poslední době tak trochu rituál. Po debaklu ve volbách se vždy její vedení zaklíná tím, že strana dostala lekci, že musí získat zpět ztracenou důvěru. Od slov se ale nikdy výrazněji nepokročilo k činům. Otázkou je, zda je to vůbec možné.
Pravice pro „obyčejné lidi“
Bohumír Žídek | 1. 3. 2013
Jak jsem před nedávnem napsal, souboj Karla Schwarzenberga a Miloše Zemana neznamenal klání mezi pravicí a levicí, nýbrž mezi levicovým elitářstvím a levicovým populismem. A jak ve Finmagu správně poznamenal Petr Hampl, pravice bude muset v budoucnu oslovit alespoň část z 2,5 milionů voličů, kteří dali svůj hlas Zemanovi. Lze to ale udělat a nezpronevěřit se základním kamenům pravicové filozofie?
Trojí volební perspektiva české pravice
Vladimír Hanáček | 25. 2. 2013
Bezprostředně po nedávných prezidentských volbách se naplno rozproudila debata o tom, nakolik lze výsledek především jejich prvního kola vnímat jako signifikantní ukazatel budoucí perspektivy vývoje celého českého stranického systému. Výstup v rámci prezidentské volby lze z řady důvodů relativizovat. Především je zde evidentní vysoká míra personalizace voličského výběru a upozadění role politických stran coby srozumitelných a čitelných značek. Dominance Miloše Zemana na levici nikoho neudivila jak s přihlédnutím k jeho politické minulosti v ČSSD, tak s ohledem na absenci komunistického kandidáta. Nikdo by si snad netroufl předpokládat, že Zemanův zisk signalizuje potenciální dominanci SPOZ v levé části stranického spektra po příštích volbách do Poslanecké sněmovny, jakkoliv samotná přítomnost strany v Poslanecké sněmovně a její systémová relevance je více než reálná. O něco složitější situaci představuje současná systémová konfigurace v prostoru pravice a pravého středu stranického kontinua, kde dochází k významným voličským posunům nejen v rámci proběhnuvší prezidentské volby, ale důležitý poznatek v tomto ohledu poskytly již podzimní volby do krajských zastupitelstev.
Strana, která se narodila mrtvá
Vojtěch Navrátil | 15. 2. 2013
LIDEM jsou od poloviny devadesátých let, kdy došlo k definitivní strukturaci českého stranického systému, po Unii svobody druhou stranou, jež získala zastoupení v exekutivě, aniž předtím kandidovala ve volbách. Obě strany pak bude s velkou mírou pravděpodobnosti pojit nejpozději od června příštího roku i neslavný konec v nejvyšších politických patrech. Jen mezičas parlamentní relevance bude pro spolek okolo Karolíny Peake mnohem kratší.
ODS bicepsy nestačí
Jan Frank | 11. 2. 2013
Neúspěch Přemysla Sobotky v prezidentské volbě ODS pořádně zatřásl. V obavách o výsledek blížících se sněmovních voleb se aktivizuje členská základna, přijímají usnesení, vymýšlejí praktické koncepty, jak stranu ozdravit, zvěrohodnit a posílit. Aby se dílo zdařilo, je třeba co nejpřesněji určit proporce mezi dvěma nejčastěji zdůrazňovanými problémy ODS: nedůvěrou voličů v důsledku skandálů a nízkou autoritou u voličů v důsledku doktrinální krize. Jinými slovy: vyboxovat na TOP 09 do voleb pár ústupků je fajn, ale bicepsy nestačí.
Bolestivé prezidentské poučení
Jakub Janda | 28. 1. 2013
Sdělení, které si musí z prezidentské vřavy zapamatovat každý myslící politik, je jednoduché: Česká republika není Praha a osm milionů oprávněných voličů nesedí jen v pražských kavárnách. Co to znamená pro dnešní politickou realitu?
O skromném poselství konzervatismu
Jan Frank | 18. 1. 2013
Nerůst blahobytu v Evropě a USA a pohled na dynamické ekonomiky v jiných částech světa je a (nejen kvůli euru) bude realitou. S tím se do poločasu dostává i krize idejí. Až dosud se dvě hlavní linie politického myšlení v západní Evropě, tedy velmi obecně středopraví konzervativci a sociální demokraté, mohly spolehnout na materiální východisko dané dlouhodobým a konkurencí neohrožovaným růstem (post)industriální tržní ekonomiky formující právně rovný městský kolektiv. Avšak tato zásadní společenská normotvorná kulisa zvolna přestává být realitou. Jak sám sebe za těchto okolností zdůvodní konzervatismus?
Schwarzenberg: poslední silnější záchvěv TOP 09?
Vojtěch Navrátil | 14. 1. 2013
Karel Schwarzenberg je členem nejméně populární polistopadové vlády a jeho TOP 09 v nedávných krajských a senátních volbách utrpěla debakl, přičemž od ještě horšího výsledku ji zachránili Starostové. Schwarzenbergův postup do druhého kola prezidentských voleb a zisk více jak 23 % hlasů je proto tedy velkým překvapením a povzbuzením pro jeho stranu. Přesto se může jednat o poslední výraznější volební počin TOP 09.
1 | 2 | 3 | 4 | … | 8 | 9 | 10 | 11 | Další »









