Články a komentáře
Státní energetická koncepce: pár klasů mezi koukolem
Dušan Šrámek | 27. 11. 2009
Po nekonečných diskusích a různých vládních komisích, jako byla ta Pačesova nebo následná „oponentní", konečně spatřila světlo světa aktualizace Státní energetické koncepce (SEK). Základním ovšem problémem je, zda je vůbec účelné podobné materiály vypracovávat a přijímat, zvlášť mají-li být závazné nejen pro stát a veřejnoprávní instituce, ale i pro soukromé hospodářské subjekty.
Zrcadlo 2029: poznáme se ještě?
Ondřej Šlechta | 19. 11. 2009
Říká se, že revoluce přicházejí proto, aby nespravedlnost a chaos změnily v přirozený řád. Revoluce je vlastně svátkem politiky - přináší nejenom změnu, ale stává se legitimizujícím základem nového systému; právě revoluce bývá nezpochybnitelným (nebo nezpochybňovaným) základem nového režimu. Z ní se odvozuje nejenom étos, hodnoty, hesla, ale někdy i normy a standardy.
Dvacet let od 17. listopadu se masově slaví a tvrdě kritizuje. Na místě není ani jedno. Uplynulých dvacet let lze nazvat v jistém smyslu deziluzí, rozhodně je však nelze odbýt slovy „nic se nezměnilo". Kritizovat aspekty polistopadového vývoje lze, ale musí to mít hlavu a patu.
Leszek Kołakowski: jedinec, svoboda, rozum
16. 11. 2009
Plodná a složitá životní cesta Leszka Kołakowského se uzavřela 17. července letošního roku. S některými jeho texty se mohli čtenáři seznámit i na stránkách Revue Politika nebo Revue Proglas. Vyšel zde také překlad studie Rogera Kimballa s názvem „Leszek Kołakowski a anatomie totalitarismu", jež představuje výklad jeho stěžejního díla Hlavní směry marxismu s podtitulem Vznik, rozvoj, rozklad. Tato trilogie o celkovém rozsahu 1500 stran, na níž autor pracoval zhruba deset let, byla přeložena do všech světových jazyků (včetně čínštiny a vyjma ruštiny). Není pochyb o tom, že by bylo navýsost potřebné, aby se právě tato kniha objevila i česky, neboť znalost doktríny, která v našich zemích vládla po čtyřicet let a jež má stále dosti početný okruh vyznavačů, je často povrchní a fragmentární, a to nejen u politiků, ale i u lidí reprezentujících český myšlenkový svět.
Riziko právně závazné Listiny základních práv EU
Oč Václav Klaus opírá svou argumentaci?
Michal Petřík | 9. 11. 2009
Ošetření poválečného vysídlení a riziko znovuotevření právních a majetkových otázek, tedy prolomení tzv. Benešových dekretů, na které nedávno upozornil prezident republiky, se zdaleka netýká jen potenciálních majetkových žalob, jak se dnes ozývá nejčastěji. Jde i o tzv. amnestijní zákon. Závažnost celého problému je pojmenována také v Česko-německé deklaraci z roku 1997, jejíž bod III říká: „Česká strana lituje, že poválečným vyháněním, jakož i nuceným vysídlením sudetských Němců z tehdejšího Československa, vyvlastňováním a odnímáním občanství bylo způsobeno mnoho utrpení a křivd nevinným lidem, a to i s ohledem na kolektivní charakter přisuzování viny. Zejména lituje excesů, které byly v rozporu s elementárními humanitárními zásadami i s tehdy platnými právními normami, a nadto lituje, že bylo na základě zákona č. 115 z 8. května 1946 umožněno nepohlížet na tyto excesy jako na bezprávné a že následkem toho nebyly tyto činy potrestány."
Dvacet let svobody
Miloslav Bednář | 25. 10. 2009
Mluvit o dvacetiletí svobodné a demokratické státní existence mívá v našich dějinách temně osudový nádech. Bez jednoho měsíce to bylo rovných dvacet let, co jako svobodný demokratický stát trvala masarykovská první Československá republika. Pak, již bez Masaryka, pateticky složila zbraně před velmocenským kvartetem dvou evropských diktatur (Německa a Itálie) a dvou naivně a krátkozrace je usmiřujících evropských demokracií (Francie a Velké Británie). Za tichého souhlasu Ruska a USA. Jaké bylo „naše" dvacetiletí? Lze je vůbec srovnávat s první republikou?
Má být vědecký výzkum svobodný?
22. 10. 2009
Dochází ke zneužívání politické moci a k omezování svobody vědeckého výzkumu, který vede zejména v oblasti medicíny k novým léčebným postupům? Jaký má být vztah vědy a politiky? A jakou roli má hrát veřejné mínění? To jsou otázky, na něž hledali odpovědi přední světoví odborníci z oblasti bioetiky, medicíny a chemie na Světovém kongresu za svobodu vědeckého výzkumu v Římě. Před nedávnem byl z příspěvků, které na této akci zazněly, sestaven sborník, z nějž Revue Politika vybírá to nejzajímavější - a v řadě případů i nejprovokativnější.
Ošklivá demokracie
Legutkovy eseje boří posvátné modly dneška
Ondřej Šlechta | 9. 10. 2009
Český čtenář nemá v současné době příliš šancí seznámit se s myšlením konzervativních autorů aktuální světové provenience, nemluvě o scéně domácí. Od vydání fenomenální Kirkovy knihy Konzervativní myšlení uplynula už řada let a od smrti Vladimíra Čermáka je české intelektuální prostředí až na některé výjimky „konzervativně chudé". V roce 2006 vyšla slavná Smrt západu Patricka Buchanana, avšak při vší úctě, přes nesčetné skvělé postřehy, ji nelze považovat za „průvodce konzervatismem"; je orientována spíše na kulturní problematiku a praktickou situaci ve Spojených státech. Změna přichází nyní - v podobě průřezové sbírky tvorbou polského konzervativního publicisty Ryszarda Legutka, jíž vydalo Centrum pro studium demokracie a kultury.
Bez radikálního řezu to nepůjde
Janotův balíček pod drobnohledem
Dušan Šrámek | 7. 10. 2009
Legislativní opatření ke snížení schodku veřejných financí si mohou připsat trojí úspěch. Tím ale veškerá pozitiva končí.
Bude zelený svět bezpečnější?
5. 10. 2009
Pokud se nám podaří učinit svět zelenějším, bezesporu to přispěje k odstranění některých rizik. Nová se ale objeví.
Evropa a kultura svobody
Za jakých podmínek má EU budoucnost?
Udo Di Fabio | 1. 10. 2009
Neopustil vlak času vedlejší kolej národních států a neuhání plnou parou vpřed vstříc novému politickému a kulturnímu společenství sjednocené Evropy? Nerýsuje se na horizontu celosvětová republika s námi jako jejími kosmopolitními obyvateli?
« Předchozí | 1 | 2 | 3 | … | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | … | 79 | 80 | 81 | 82 | Další »
Rubriky
Partnerský časopis
Inzerce
