Likvidace českého teplárenství
Jedno politické rozhodnutí ovlivní energetický výhled celého Česka
Dušan Šrámek | 3. 9. 2010
Kvůli nesmyslnému a populistickému rozhodnutí současného Nečasova kabinetu neprolomovat tzv. územní ekologické limity (ÚEL) čeká Českou republiku v krátkém čase závažný problém. Horní Jiřetín bude sice zachráněn, ale tisíce firem a téměř milion domácností, které jsou dnes závislé na dodávkách hnědého uhlí v systému centrálního zásobování teplem (CZT), budou muset za dodávané teplo platit až několikanásobně víc. Z odborné studie „Rizika a dopady vynucené přestavby velkých teplárenských zdrojů z důvodů nedostatku hnědého uhlí v příštím desetiletí", kterou zpracovala společnost Invicta Bohemica, je zjevné, že při pokračování současné úrovně těžby pouze uvnitř ÚEL, tedy bez jejich posunu do II. etapy lomu ČSA a Bílina, dojde k vyuhlení těžitelných zásob mnohem dříve, než se původně předpokládalo.
Máme chtít eurodaň?
Tři otázky pro komisaře Janusze Lewandowského
Ondřej Krutílek | 1. 9. 2010
Letní (ne)klid v EU brutálně přerušilo prohlášení komisaře Janusze Lewandowského pro list Financial Times Deutschland, že se v září chystá předložit návrh na zavedení evropské daně. Pokud tak navzdory Německu, Francii, Velké Británii, ale i Česku, které se již preventivně vyjádřily proti, skutečně učiní, měl by uspokojivě odpovědět minimálně na tři otázky. V opačném případě nemá eurodaň v EU co dělat.
Deset důvodů, proč chtít za souseda ultraortodoxního žida
26. 8. 2010
Média nezachází s ultraortodoxními židy zrovna pěkně. Moje maličkost začala výpraskem v článku o tom, jak se rozhodli pro nezaměstnanou zbožnost před poctivou dřinou, a kolega Damian Thompson napsal hojně čtený blog o jejich antikřesťanských postojích. Nejdráždivěji to ale podala - ve stylu nacistických novin Der Stürmer - sloupkařka z The Independent Christina Pattersonová v do očí bijícím nesmyslu „Pozor všem náboženstvím: multikulturalismus má své limity".
Obama plní očekávání
Posuny v zahraniční politice Spojených států
Lukáš Hoder | 23. 8. 2010
Přestože zahraniční politika zpravidla nebývá hlavním tématem amerických prezidentských kampaní, stalo se jakýmsi dědictvím prezidenta Bushe a světa po 11. září 2001, že otázky mezinárodních vztahů se vklínily mezi kandidáty diskutovaná ekonomická témata. Barack H. Obama také díky řadě zahraničněpolitických iniciativ namířených proti politice Bushovy vlády zvítězil a již téměř dva roky má možnost své sliby plnit. Postup americké administrativy v Iráku, politika vůči íránskému jadernému programu i postoj k mezinárodnímu právu jsou však nejen odrazem Obamových představ jakožto kandidáta na prezidenta, ale také důsledkem mezinárodního prostředí, ve kterém se USA pohybují. V tomto smyslu Obama nemohl směřování USA zcela změnit a svou zahraniční politikou do značné míry plní skeptická očekávání, která na jeho velké reformní plány reagovala.
Joch, Dundáčková a lidská práva
Jakub Malinovský | 20. 8. 2010
V posledních měsících došlo k dvěma zajímavým personálním rozhodnutím. Prezident Václav Klaus navrhl na post veřejného ochránce práv Evu Dundáčkovou a předseda vlády Petr Nečas si za svého poradce pro lidská práva a zahraniční politiku zvolil Roman Jocha. Obě tyto osobnosti jsou známy tím, že jejich pojetí lidských a občanských práv je, zjednodušeně řečeno, „pravicové". Preferují ochranu občanských svobod a prorodinnou politiku před levicovým egalitářstvím.
Koalice „rozpočtové odpovědnosti“ se ujímá vlády
Dušan Šrámek | 19. 8. 2010
V úterý 10. srpna získala Nečasova vláda důvěru v Poslanecké sněmovně. Výsledek i přes celodenní tirády opozice nebyl nijak překvapivý. Celkový počet 118 koaličních hlasů dává vládě manévrovací prostor, jaký zde ještě v moderní historii českého státu nebyl. Jak jej ale vláda využije a zda se jí podaří naplnit její čtyřleté priority i naděje do ní vkládané, je jiná otázka.
Zhouba rent-seekingu
Příběh Ukrajiny posledních 20 let ve vynikající knize Anderse Aslunda
Martin Laryš | 18. 8. 2010
V Česku neexistuje mnoho odborných knih pojednávajících o Ukrajině. Kniha Anderse Aslunda How Ukraine Became a Market Economy and Democracy je ovšem jediná svého druhu i v anglojazyčné literatuře: pojednává o celém období ukrajinské nezávislosti až do roku 2008, a to jak z hlediska politického, tak z hlediska ekonomického. Aslund má nespornou výhodu v tom, že se s většinou aktérů, o nichž ve své knize píše, osobně setkal a má mnohem hlubší vhled do situace než drtivá většina ostatních expertů západní provenience.
Lidi jsou ignoranti
Jak si v Bruselu vysvětlují, že EU ztrácí podporu
16. 8. 2010
Eurobarometr nedávno odhalil, že 54 % Španělů věří, že „bez eura, s pesetou, bychom byli schopni čelit hospodářské krizi". V eurozóně jako celku tento názor zastává jen 45 % respondentů. Šéf zastoupení Evropské komise v Barceloně Manel Camós to v rozhovoru pro španělský deník La Vanguardia vysvětlil „po evropsku": Lidi jsou ignoranti.
Proč by si EU občas měla dát oraz
Ondřej Krutílek | 12. 8. 2010
Eurofilové i euroskeptici měli donedávna jednu jistotu: EU sama sebe dvakrát ročně uložila k ledu. Pokud se neobjevila událost typu rusko-gruzínského konfliktu v roce 2008, klesala míra unijní aktivity vždy o Vánocích a v červenci a srpnu. Letos je tomu jinak.
Rakety, radar, úředníci
Máme chtít protiraketové centrum?
Ondřej Šlechta | 10. 8. 2010
Když před časem režiséři Vít Klusák a Filip Remunda představili film Český mír, byl přijat jako definitivní tečka za radarem. Jedni vnímali Obamovo stop jako vítězství českého lidu, jiní jako hození přes palubu. Mýlily se obě skupiny. Americká strana nyní přišla s plánem postavit na našem území centrum včasné raketové výstrahy.
Partnerský časopis
Inzerce
