Nagygate poškozuje dobrou práci zpravodajské komunity
Ondřej Šlechta | 19. 6. 2013
V obskurní kauze „Nagygate“ se zjevně hraje o mnohé. I když ještě neopadly emoce a kauza může mít řadu nečekaných rozuzlení, například poté, co se od policie dozvíme, komu patřilo oněch zabavených 150 milionů v hotovosti, naprosto jistě víme, že utrpí pověst vojenské zpravodajské služby.
Nepotřebujeme většinový, ale proporčnější volební systém
Vojtěch Navrátil | 17. 6. 2013
S volebním systémem pro sněmovní volby je spokojen málokdo. Otázka jeho úpravy je dlouhodobě diskutovaným tématem v odborných i laických kruzích. Doslova hitem jsou pak návrhy na změnu současného poměrného systému za většinový. K jejich realizaci ale (prozatím) chybí pověstná „politická vůle“. A přidává se i pochybnost o vhodnosti takového řešení s ohledem na nerozvinutou politickou kulturu oproti zemím, kde většinový systém mají. Proto bych se při úpravě volebního systému vydal opačným směrem – snadným zlepšením toho současného, aby jeho výstupy byly při zachování uzavírací klauzule více proporční a současně napomáhaly vzniku většinových (koaličních) vlád. A nemusela by se kvůli tomu ani měnit ústava.
Podivná ruská zahraniční politika
Françoise Thomová | 14. 6. 2013
Vývoj ruské zahraniční politiky od pádu komunismu do současnosti je poněkud podivný. Během Jelcinovy éry byla ruská zahraniční politika předmětem vášnivých sporů a za Putina se znovu stala soukromým revírem nejvyšších představitelů Kremlu a předmětem všeobecného konsensu, který nezpochybnilo ani poslední vzbouření. Vždyť Rusko má dnes k racionálnímu vymezení svých národních zájmů stejně daleko jako v sovětské epoše, kdy mu v odpovídajícím vnímání vnějšího světa bránilo ideologické prisma – možná právě proto, že v jeho zahraniční politice zůstaly uchovány prvky leninistické vize, zatímco v domácí politice pád socialismu všechno vymetl.
Jak číst dění v Turecku?
12. 6. 2013
Svůj pohled nabízí Martina Heranová a Filip Tuček. Oba se ale shodují v jednom: bez Turecka se Evropa obejde jen stěží.
Turecko má pro Evropu mimořádný význam
Martina Heranová | 12. 6. 2013
Již léta jsme na evropské scéně svědky neutuchajících diskusí o tom, zda Turecko patří či nepatří do Evropy. Rozdmýchávají je především ti, kterým je turecká příslušnost k evropské identitě nepohodlná. Staletí společné historie se však nedají vymazat. Území dnešního Turecka bylo vždy součástí impérií, jež byla považována za nedělitelnou součást evropské mocenské architektury, od starověku přes středověk až po moderní dobu. Tvrdit, že je tomu dnes jinak, resp. že Evropa ke svému úspěšnému rozvoji Turecko nepotřebuje, je velmi krátkozraké a svědčí o myšlenkové zatemněnosti přinejmenším určité části evropských politických elit.
Turecko: Příliš důležité, než aby padlo
Filip Tuček | 12. 6. 2013
Tisíce protestujících na tureckých náměstích volají po pádu premiéra Recepa Tayyipa Erdoğana. Mnoho médií (včetně České televize) jeho vládu označuje za promuslimskou a autoritativní. Před vynesením unáhlených soudů bychom se ale měli podívat na fakta. Turecko je totiž příliš důležité na to, abychom k němu přistupovali lehkovážně.
Náboženský spor a evropský zázrak
Alexander Tomský | 10. 6. 2013
Monumentální historický úspěch západní civilizace spočívá v tom, že se nejen těší ještě před sto lety nepředstavitelné životní, technické a lékařské úrovni, ale udržuje si i dominantní pozici v mezinárodních vztazích, zvláště pokud jde o podmínky světového obchodu a bezpečnosti. Možná i proto je na světě od roku 1945 tak málo válek. To vše přesto, že Západ už dnes neporoučí světu převahou svých neporazitelných automatických pušek, kanónů a křižníků jako v době evropských impérií.
Proč EU trpí demokratickým deficitem?
Ryszard Legutko | 7. 6. 2013
Evropská unie představuje řád i ducha liberální demokracie v té nejvíce zdegenerované podobě. Jestliže nejsilnější stránkou demokracie byly volby a v nich zabudovaná možnost výměny vládnoucí skupiny nebo změny vládního programu, udělala Evropská unie vše pro to, aby tuto možnost v maximální míře omezila. Neexistují žádné transparentní mechanismy mocenské změny ani řešení, která by voličům umožnila mít vliv na to, jakým směrem se bude vládnutí ubírat. Evropský parlament negeneruje vládnoucí skupinu a sám nemá velkou pravomoc; navíc, nepočítáme-li komunistické státy nebo některé autoritářské režimy, je patrně jedinou parlamentní institucí na světě, v níž neexistuje opozice. Nezávisle na tom, kdo ve volbách vítězí, v Evropském parlamentu už po dlouhá léta činí klíčová rozhodnutí stejné stranické uskupení a uskutečňuje se v něm stále stejná politika. Evropská vláda, přesněji řečeno něco, co vládu připomíná, jinými slovy Evropská komise, se neutváří na základě hlasování voličů, ale je na něm zcela nezávislá. Hlavní funkce plní v Evropské unii lidé, kteří nebyli zvoleni ve všeobecných volbách, a voliči nemají žádnou možnost je odvolat.
VK bez hysterie
Anketa k prezidentskému období Václava Klause
Stanislav Balík, Hynek Fajmon, Lubomír Kopeček, František Mikš, Pavel Švanda | 5. 6. 2013
Dvě prezidentská období Václava Klause, nejvýraznějšího a možná nejkontroverznějšího politika českého polistopadového vývoje, umožňují předběžné hodnocení. Mnohé jistě ukáže blízká nebo vzdálenější budoucnost. Redakce časopisů vydávaných Centrem pro studium demokracie a kultury jsou však přesvědčeny, že určité zvážení základních prezidentových činů a způsobu výkonu jeho funkce je možné již nyní, alespoň ve stručné, orientační podobě, respektive v některých aspektech. Nepochybně také proto, aby kampaní proti vyhlášené amnestii nebylo setřeno významnější a dlouhodobější usilování o „politickou politiku“, jak lze snad označit působení Václava Klause ve vysokých státních úřadech. (Slovní spojení „politická politika“ by bylo v jiných než českých kontextech nepochopitelné, zde se jím rozumí politika standardního, liberálního typu, s důrazem na ideově vyhraněné politické stranictví při současném pragmatickém vyhodnocování politicky možného a uskutečnitelného.) O příspěvky byli požádáni pravidelní přispěvatelé partnerského časopisu Kontexty, který se vždy o prezidentovu politiku zajímal a často ji (většinou pozitivně) hodnotil.
Progresivní liberalismus? Odpověď klasického liberála
Bohumír Žídek | 3. 6. 2013
Jiné právo nedávno zveřejnilo zamyšlení Barbary Havelkové „Čí svoboda? A jaká svoboda? Krátká úvaha nad českým ,liberalismem‘“. Autorka kritizuje a problematizuje určité – ať už skutečné či domnělé – postoje „českých neo-liberálů“, jak přezdívá zastáncům klasického liberalismu. Zpochybňuje předpoklad, že to, oč klasičtí liberálové usilují, je skutečnou svobodou a nabízí alternativní koncepci tzv. progresivního liberalismu, který se svým textem pokusila ustavit.
Neodsuzujme Zemanův volební systém
Jan Kubalčík | 31. 5. 2013
Důvěru v politiku může vrátit jen takové opatření, které přesvědčí voliče, že bude-li usilovat o výměnu těch, ze kterých je tak frustrován, může se mu to skutečně podařit.
EU = zelené peklo
29. 5. 2013
Utopická představa Evropské unie o tom, že se přetransformuje v tahouna zelené energie, začíná být nejistá. Sílící hospodářská a finanční krize a rostoucí nezaměstnanost vedou k tomu, že někdejší všezahrnující zelený konsensus se začíná rozpadat.
Pražské volby: jindy a jinak
Vladimír Hanáček | 28. 5. 2013
Situace na pražském magistrátu po rozpadu koalice ODS a TOP 09 a odvolání primátora Bohuslava Svobody otevřela prostor k úvahám o možných změnách formálních podmínek fungování tamější samosprávy.
Klausovi bych se v eurovolbách klidně postavil
Rozhovor s Pavlem Teličkou o evropské byrokracii, nové finanční perspektivě EU, ping pongu, Václavu Klausovi a nadcházejících volbách do Evropského parlamentu
Jakub Janda | 27. 5. 2013
Sladká pomsta TOP 09
Vojtěch Navrátil | 24. 5. 2013
Je to skoro přesně na den dva a půl roku od doby, kdy ODS po měsíc trvajících jednáních vyšachovala společně s ČSSD z vedení hlavního města vítěze voleb TOP 09. Nyní se situace obrátila a TOP 09 – tehdy tahající za nejkratší konec – se po několika kotrmelcích, které se mezitím v pražském komunále udály, dostala do pozice, kdy si bez nových voleb mohla vybírat, s kým bude v metropoli vládnout. A viditelně si to užívá.
Rubriky
Partnerský časopis
Inzerce
